Rozhledna Babina v Táboře skýtá netradiční výhled na město, Jistebnickou vrchovinu a Chotoviny

Na Babí horu se dostanete tak, že z centra Tábora přejdete nebo přejedete po mostě řeku Lužnici a vydáte se na vrch tyčící se naproti historickému jádru města. Jedna cesta vede z Čelkovic ulicí U Lípy, dál kolem hřbitova a po polní cestě přes železniční trať. Druhá přístupová trasa odbočuje ze Soběslavské ulice na Ústeckém předměstí do ulice Vápenná strouha.

Dřevěná stavba rozhledny stojí čtyři kilometry jihovýchodně od centra Tábora. Nadmořská výška místa se v dostupných popisech uvádí kolem 444 metrů. Samotná vyhlídková věž měří zhruba devět metrů. Má dvě vyhlídkové úrovně, nižší ve třech metrech a vyšší v šesti metrech. Bytelná dřevěná stavba má svůj provozní řád, ve kterém se praví, že všichni návštěvníci vstupují na rozhlednu a do jejího okolí na vlastní nebezpečí a zodpovědnost. A tato rada se hodí hned na začátku, protože už vstupní schodiště je poměrně příkré.

Příjemným začátkem výšlapu na Babí horu je řeka Lužnice protékající Táborem|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

„Čeká nás výhled na město Tábor, na Jistebnickou vrchovinu a na obec Chotoviny,“ popisuje Michaela Kalousková z informačního centra v Táboře a dodává, že prvotní záměr postavit na Babí hoře rozhlednu spadá už do roku 2011. Pro návštěvníky se otevřela až v květnu roku 2015. Projekt připravil táborský architekt Martin Jirovský. Na rozhlednu je možné vystoupat bezplatně po celý rok.

Zapomenutá těžba stříbra

Z ochozu je vidět severním směrem na Tábor, vrcholky Jistebnické vrchoviny a obec Chotoviny s kostelem svatého Petra a Pavla. Výhled do ostatních směrů zakrývají okolní stromy. Pohledem ale nemůžete minout ani Čelkovice a Horky. A Horky, to je zdrobnělina hor. Jakmile se někde v historii řeklo, že jsou tam hory, znamenalo to, že jsou tam i doly.

„Tábor mají lidé spojený především s husitstvím. Méně už se však ví, že se v jeho okolí těžilo stříbro. Zájem o něj měl dokonce i Přemysl Otakar II., ale Vítkovci raději doly pobořili a zasypali, než aby mu je vydali. V 15. století došlo k obnovení těžby a v 16. století byla vybudována odvodňovací šachta svatého Jana Nepomuckého, která patřila ve své době k největším důlním dílům u nás,“ připomíná Michaela Kalousková.

Po návštěvě rozhledny se do těchto míst můžete vydat také. Vede tam naučná Stříbrná stezka, která je dlouhá tři a půl kilometru a má celkem osm zastavení. Pozůstatky těžby můžete objevit i dnes, protože v obci Čelkovice se nachází studánka Eleonora, ze které vyvěrá léčivá, mírně radioaktivní voda. Podle Michaely Kalouskové obsahuje koloidní stříbro, které hubí až šest set druhů bakterií a virů.