Rozhlednu Báru u Chrudimi museli postavit dvakrát. Tu první strhla vichřice
Rozhledna Bára stojí na Čertově skalce zhruba dva kilometry od Chrudimi na Pardubicku. Není to žádný mrakodrap – věž je vysoká necelých třicet metrů, vyhlídková plošina je v sedmnácti metrech. Když ale mají návštěvníci štěstí, dohlédnou na hřebeny Krkonoš. A jednou dvakrát za rok se prý z mlhy vynoří i více než sto kilometrů vzdálený Praděd.
Původní rozhlednu otevřenou v květnu 2008 zničila vichřice po pouhých čtyřech dnech provozu. Nepoškozená špička věže v městských lesích zůstala, nyní slouží jako lezecká stěna jen pár metrů od Báry II.
Stavba rozhledny pochází z dílny architekta Martina Rajniše, který je podepsaný například i pod návrhem Poštovny na vrcholu Sněžky. Chrudimská Bára má tvar trojbokého jehlanu z naskládaných prken, která drží jen svou vahou. Výška rozhledny se během roku mění podle toho, jak dřevo pracuje – nasává vodu a znovu vysychá. Největší rozdíl je až půl metru.
Oproti své předchůdkyni je Bára II o něco mohutnější a bachratější. Konstrukci navíc drží pohromadě systém kotvících lan a brzd. Čím silnější vítr fouká, tím více se tahle železná pojistka utahuje. Architekt Rajniš se prý nechal slyšet, že až znovu přijde vichřice, okolní lesy zmizí, ale Bára zůstane stát. Vydržet by měla vítr o síle až 200 km/h. I proto Chrudimští o své rozhledně mluví jako o evropském, ne-li celosvětovém unikátu.
Bára je sice nejznámějším symbolem chrudimských rekreačních lesů, na turisty tam ale čeká celá řada dalších zajímavostí. Kousek od rozhledny je to lanové centrum nabízející pořádnou porci adrenalinu, nedaleko je k dispozici také lesní tělocvična, první příměstský singletrekový okruh v republice a samozřejmě také hustá síť stezek pro ty, kdo se chtějí jen tak projít a vyčistit si hlavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán v noci vypustil dvě salvy raket na Izrael. Při útocích zemřeli tři lidé, další desítky jsou zraněny
-
Část bitcoinů ke kupcům od ministerstva nedorazila, může vzniknout obrovská újma, říká jejich advokát
-
Unáhlené? V žádném případě, říká policie k šetření Masarykovy smrti. Nová není ani zpráva o injekci jedu
-
Amalfi, místo věčné lásky, slunce a mořské štědrosti