Rudolf Kadeřábek sbíral historky z Berounska. V jedné odhalil původ rolnice ze stokoruny

Letos by berounský rodák Rudolf Kadeřábek (1925-2020) oslavil rovných sto let. Jeho články vycházely v regionálních i celostátních novinách. Spolupracoval s Českým rozhlasem. Natočil celou řadu rozhovorů, byl u vzniku pořadu Lidé kolem osobností a spolupracoval na pořadech Kolotoč či Pozor, zákruta!

Rudolf Kadeřábek sice vystudoval likérnickou školu a poté vystřídal mnoho povolání, už od mládí ho ale psaní nesmírně bavilo. „V roce 1963 se mu splnil sen, když dostal nabídku stát se redaktorem v krajském deníku Svoboda,“ vysvětluje Iva Stluková z oddělení regionální literatury berounské knihovny. V redakci působil do roku 1969, kdy mu byla zakázána publicistická činnost. „On potom až do důchodu střídal různá zaměstnání, ale stále se té publicistické činnosti věnoval a publikoval pod různými jmény.“

Knížky Rudolfa Kadeřábka připomínají, jak se kdysi žilo na Berounsku|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Nezahálel ani v důchodu, kdy se začal věnovat hlavně regionální publicistice. V regionálním Echu psal do rubrik Čtení pro pamětníky, Trochu jiní lidé či Berounské reminiscence. Postupně sepsal šest knížek, v nichž čtenářům předložil fotografie i vzpomínky pamětníků na život v Berouně. Zachytil v nich osudy pekařského a mlynářského rodu Křížů, sepsal historii berounské čtvrti Závodí i vzpomínky na Václava Talicha. Jeho svérázný styl čtenáře pobaví u historek o tetování na noze božské Emy Destinové nebo o záletech malíře Mikoláše Alše.

Rudolf Kadeřábek psal i na sklonku života, který trávil v berounském Domově seniorů TGM. Právě tam se setkal se ženou, který prý byla předlohou postavy rolnice na zelené stokoruně z roku 1961. V jeho poslední knize Beroun sobě – šesté berounské reminiscence svérázně popisuje okolnosti vzniku této bankovky, která platila přes třicet let, až do roku 1993. Vytisklo se jí přes 70 milionů kusů a většina z nás ji znala jako „Zelená Hradčana“.