Sbírání kabelek je dnes pro paní Zuzanu Ilinčevovou vášeň
Paní Zuzana Ilinčevová je svým povoláním architektka. Vnímá proto estetické prvky mnoha předmětů, které nás v běžném životě obklopují. Zaujal jí fenomén dámských kabelek. Postupně svou sbírku kabelek rozšiřovala až na 430 exponátů nejrůznějšího zpracování od konce 19. století až po současnost. Nechybí ani kabelky známých osobností.
Paní Zuzana Ilinčevová má jako architektka cit pro krásu kolem nás a vnímá také estetické prvky mnoha předmětů, které nás v běžném životě obklopují. Protože ve svém zaměstnání připravuje velké stavební projekty, chtěla si vedle náročné profese vybudovat i nějakého zajímavého koníčka, kterému se jednou bude věnovat.
Jako ženu ji zaujal fenomén dámských kabelek. Z pohledu architektky obdivovala jejich tvary i zpracování a začal ji zajímat i jejich lidský rozměr. Postupně se její sbírka kabelek rozšířila až na 430 exponátů nejrůznějšího zpracování od konce 19. století až po současnost. Je navíc cenným dokladem uměleckého i řemeslného zpracování tohoto důležitého módního doplňku i svědectvím způsobu života žen tohoto období.
Kabelky jako tiché svědectví ženského světa
Život žen se od konce 19. století postupně měnil. Právě kabelky jsou svědectvím, jak se role ženy i její potřeby postupně měnily. Pokud si prohlédneme sbírku kabelek paní Zuzany Ilinčevové, většinou nacházíme menší kabelky nejrůznějších tvarů a barev, kde převažují psaníčka nebo miniaturní taštičky do ruky.
Kabelka byl důležitý módní doplněk a její návrháři především dbali na estetickou stránku a zpracování materiálu. Otázka praktičnosti byla spíše podružná. Právě důmyslné zapínání nebo způsob držení kabelky odhaloval, jakou roli měl právě design. Ostatně ženy si dříve do svých kabelek dávaly pouze drobnosti - hřebínek, rtěnku, kapesník apod...
Co kus to jedinečný originál
Kabelky ze sbírky paní Ilinčevové jsou originály, které jinde neuvidíte. Na každé kabelce se navíc otiskla doba, kdy byla vyrobena - ať už z hlediska použitých materiálů a zpracování, designu nebo inovativního způsobu zapínání. Na červené italské kabelce z 60. let 20. století například najdete jedno z prvních použití plastového zipu. Jiné kabelky mají naopak jako zapínání první magnetky, které používáme i dnes. V době výroby kabelky se ale jednalo o naprostou novinku. Nechybí ani secesní kabelky, které byly efektním módním doplňkem a nepostradatelnou součástí společenské dámské róby. U těchto vzácných kousků pak nechybí ani použití stříbra na sponách, drahé vyšívání nebo ruční propletení drobných korálků.
Pro paní Zuzanu Ilinčevovou je v roli architektky zajímavé také zkoumat, jakým způsobem byla například kůže na kabelkách zpracována, jak se v designu kabelky zrcadlí různé architektonické styly, i jak je z praktického hlediska navržen vnitřek kabelky a zapínání. Souvislostí s architekturou je tu opravdu hodně. Ostatně i kabelky mají svůj vnitřek, tak jako domy s krásnou fasádou mají své interiéry, které se staly domovem...
Lidský rozměr dodává kabelkám jejich příběh
Většina kabelek, které ve sbírce Zuzany Ilinčevové najdete, jsou použité a nesou otisk svých majitelek. Často jsou i němým svědkem jejich života. Najdete v nich zapomenutá zrcátka, lístky do divadla nebo na koncerty, kapesníčky, a nechybí ani milostné dopisy. Právě tento lidský rozměr kabelek paní Ilinčevovou inspiroval a začala sbírku rozšiřovat i o kabelky známých žen naší současnosti. Nechybí například kabelka ředitelky firmy Petrof, paní Zuzany Ceralové Petrofové nebo vnučky Ferdinanda Peroutky, paní Terezie Kaslové.
Sběratelství kabelek se postupně pro paní Zuzanu Ilinčevovou stalo vášní. Pro tak velký počet kabelek bylo nutné najít archiv a bezpečně je uložit. Nejsou to ale exponáty, které se z krabic vytáhnou pouze v případě výstav, kterých začíná díky hodnotě celé sbírky přibývat. Paní Ilinčevovou krásné tvary, dokonalé řemeslné zpracování i důmyslnost kabelek vždy potěší. Často si sbírku prohlíží čistě pro radost a když nemá svůj den, kabelky jí vždy zlepší náladu.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka






