Škaredá středa je den, kdy se vymetají komíny. Nemračte se, aby vám to nezůstalo po celý rok

Čtěte také

Lidové zvyky a tradice na každý den, od Květné neděle až do Velikonočního pondělí

Pondělí a úterý bývaly v „pašijovém“ týdnu vnímány jako obyčejné všední dny. Sváteční přípravy se rozběhly naplno až ve středu. „Škaredá středa – ten název je odvozen od toho, že ten den Jidáš zradil Ježíše Krista, že se na něho mračil, čili škaredil,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

V některých krajích se ten den nazýval Sazometná středa. „Muselo se v prvé řadě zamést smetí novým březovým koštětem,“ připomíná Vladimír Rišlink. Nametené smetí se pálilo v kamnech nebo je hospodyně odnesla z domu na rozcestí. „Věřilo se, že ten den se z domácnosti vymetou všechny špatnosti, všechny nečisté síly. Patřila k tomu i celková očista, jako vymetání komína, omývání předmětů z domácnosti vodou a v některých případech se dokonce bílily světnice.“

Přástevnice na Škaredou středu obvykle končily přástky. Než přestěhovaly své kolovraty na půdu, ještě rychle upředly kousek niti. Věřily, že několik stehů pašijovou nití každého uchrání před bleskem, nemocemi a strašidly.

„Jsme v závěru postního období, takže se určitě nejedly žádné masité pokrmy. Ty pokrmy byly velmi skromné,“ připomíná Vladimír Rišlink. Jedním z jídel býval naklíčený hrách zvaný „pučálka“.