Škola Sedmihlásek vytváří pro žáky pocit rodinného prostředí
Začal nový školní rok a pro většinu dětí je už několik dní pravidelné školní zvonění opět realitou. V soukromé škole Sedmihlásek v Roztokách u Prahy ale zvonění ani klasické známkování dětí nenajdete. Tuto školu, která si za cíl klade především individuální přístup, si rodiče pro své děti založili sami.
Magdalena Marková původně vystudovala Fyzioterapii na 3. lékařské fakultě UK a na FTVS v Praze. Fyzioterapii se profesně věnuje dodnes, vždy ale měla také blízko k dětem. Přes 17 let se jako vedoucí věnuje dětem v turistickém oddílu TK Draci a ve Sdružení Roztoč 6 let učila dramatickou přípravku pro děti od 3 do 6 let.
Velmi jí záleželo na tom, aby její děti jednou měly kvalitní vzdělání, které by je zároveň pozitivně formovalo i jako osobnosti. Dovážet své čtyři děti do kvalitní soukromé školy v Praze z Roztok u Prahy nebylo reálné. Rozhodla se tedy, že udělá vše proto, aby novou školu rodinného typu založila přímo tam, kde s celou rodinou žije.
Když se rodiče spojí
Brzy zjistila, že stejné přání má pro své děti v Roztokách u Prahy mnoho místních rodičů. Většina z nich vodila své děti do Lesního klubu pro děti od 3 do 6 let s Montessori přístupem, kde se s nimi potkávala také paní Marková.
Když se rodiče s láskou pro své děti spojí, dokáží skutečně mnoho. Společně založili Ústav pro podporu vzdělávání v Roztokách, z.ú., který se stal samotným zřizovatelem školy Sedmihlásek. Paní Magdalena Marková se stala ředitelkou Ústavu pro podporu vzdělávání v Roztokách a z této vedoucí pozice zřizovatele dohlíží na chod samotné školy.
Když dobrý nápad podpoří zavedený spolek, vše je jednodušší
Jako jeden z osmi zakladatelů školy Sedmihlásek figuruje i místní Sdružení Roztoč, které v Roztokách již 25 let působí v oblasti komunitní práce a neformálního vzdělávání v oblasti kultury. Společně pořádají některé akce a děti ze školy Sedmihlásek navštěvují volnočasové kroužky, které Roztoč organizuje. Díky jeho pomoci i velkorysosti Města Roztoky má škola možnost využívat jedno patro zrekonstruované předválečné vily v Tichém údolí 125. Už samotná secesní architektura školy i okolní zahrada pomáhá děti formovat. Podstatný je ale samotný přístup k výuce, který v mnohém může být příkladem i inspirací.
Ve školním roce 2021/2022 byla otevřená první třída. Malý počet žáků v každé třídě a úzká spolupráce s rodiči vytvářejí komunitní školu rodinného typu, kde panuje vstřícné, přátelské klima a otevřenost. Základní škola Sedmihlásek má akreditaci na výuku 1. stupně. Cílem je rozšířit výuku i na 2. stupeň ZŠ, ovšem hlavní současnou překážkou je nedostatek prostor. Tento problém se ale současné vedení snaží co nejdříve vyřešit a velkou pomocí je také mimořádný zájem o rozšíření školy ze strany rodičů i dětí.
Když se neustále vzdělávají pedagogové i rodiče, dětem jde výuka mnohem lépe
Jaké jsou hlavní rysy školy, kterou si rodiče založili sami pro své děti? Sedmihlásek se ubírá cestou moderní pedagogiky zaměřené na dítě a jeho osobnost. Škola má své vlastní výukové materiály a při školní výuce dbá na příjemnou i uvolněnou atmosféru, která pravidelně probíhá i mimo školní lavice.
Je až překvapivé, jak právě tento způsob pomáhá dětem v soustředěnosti i motivaci k učení. Především se dbá ale na to, aby i samotní pedagogové měli dostatečný prostor pro sebevzdělávání a výměnu zkušeností s ostatními kolegy v rámci oboru.
Rodiče jako součást školní komunity
Rodiče jsou často zváni do výuky jako součást užší školní komunity a spolupodílejí se tak na vzdělávání a výchově svých dětí i v rámci školy. Škola rodiče naopak podporuje individuálním přístupem ke všem dětem. Žádné klasické známkování ani zvonění. Ze strany učitelů probíhá pouze slovní hodnocení, děti naopak pracují se sebehodnocením, učí se pracovat se svými emocemi, vztahem k sobě a svému okolí.
Jakkoliv má každá soukromá škola svůj specifický přístup a školy státní naopak své dané osnovy, na začátku nového školního roku lze pouze popřát všem školákům, aby se v každé škole, soukromé nebo státní, cítili dobře a škola jim byla do budoucího života skutečnou oporou.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



