Sněhové vločky jsou fascinujícím důkazem geometrické preciznosti přírody. Psal o nich už Kepler v 17. století
Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.
O čtvrtstoletí později je pozoroval také francouzský fyzik René Descartes. Sněhová vločka, vědecky nazývaná ledový dendrit, je fascinujícím důkazem geometrické preciznosti přírody. Tyto „ledové květy“ vznikají v atmosféře při specifických teplotách, které určují jejich výslednou podobu – od klasických šestiúhelníků až po vzácné trojúhelníkové krystaly vznikající při −2 °C.
Ačkoliv se dlouho tradovalo, že nenajdete dvě identické vločky, fyzikálně to vyloučené není, i když pravděpodobnost shody je mizivá. „Sněhové vločky jsou maličké zázraky nekonečné krásy,“ řekl Wilson Alwyn Bentley zvaný „Vločka“. Tento pán v roce 1885 jako první na světě zachytil krystal na fotografii pomocí mikroskopu a fotoaparátu.
Bentley vločky chytal na černý samet, zdokumentoval jich přes pět tisíc a potvrdil jejich unikátní symetrii. Tato souměrnost je výsledkem stejných fyzikálních podmínek, které na vločku během jejího růstu působí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.