Sportovní lezec, akordeonistka nebo tanečnice. Sedm mladých talentů, držitelů Zlatého oříšku, se představilo v Praze

Projekt Zlatý oříšek vyhledává a podporuje aktivní, nadané a úspěšné děti z celé České republiky. První ročník proběhl v roce 1998 a od té doby se organizátorům podařilo ocenit a motivovat víc jak tisíc talentovaných dětí, dvojic nebo dětských kolektivů ve věku od 6 do 14 let, které nominovali jejich blízcí.

Do celostátního kola se tentokrát přihlásilo 159 dětí a dětských kolektivů. Slavnostní finále vysílala ČT na Nový rok. Ve studiu se sešlo všech 21 finalistů, na závěr pořadu organizátoři vyhlásili 7 vítězů.

Laureáty soutěže Zlatý oříšek 2025 jsou:

  • Tereza Chalupová – akordeonistka
  • Eliáš Drenčko – přírodovědec a lektor myslivosti
  • Vojtěch Fišera – klavírista, houslista a varhaník
  • Melanie Musilová – tanečnice a zpěvačka
  • Daniel Pavka – raketový modelář
  • Dominik Ráliš – bikrosový závodník
  • Maxmilián Suchan – sportovní lezec
Vítězové Zlatého oříšku 2025 v pražském Kaiserštejnském paláci.

Mezi jednadvacítku finalistů se probojoval i Středočech, plochodrážní jezdec Jakub Hejkal ze slánského týmu, úřadující mistr České republiky na klasické a krátké ploché dráze a sedmý na světě. Blahopřejeme.

Cena, kterou laureáti přebírají


Zajímavostí je, že raketový modelář Daniel Pavka, který je laureátem tohoto ročníku, není prvním oceněným v rodině. Jeho tatínek Martin také prošel soutěží Zlatý oříšek a dokonce ji v roce 2003 vyhrál.

Mnozí z těch, kteří byli ve Zlatém oříšku ocenění v minulosti, se pak v dospělosti zařadili ke špičce ve svém oboru. Třeba klavírista Lukáš Vondráček, swingový zpěvák Jan Smigmator nebo motocykloví závodníci Karel Abraham a Filip Salač.

Máte doma také šikovné, talentované dítě? Můžete ho přihlásit do dalšího ročníku soutěže Zlatý oříšek.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.