Stanislav Příhoda se věnuje malířství i ve svých devadesáti letech. Jeho motto je předávat prostřednictvím umění lidem radost
Oblast Podblanicka a bájného Blaníku inspirovala a stále inspiruje nejednu uměleckou duši. A jednou z nich je rozhodně i malíř Stanislav Příhoda. Ten zasvěcuje velkou část své tvorby zachycení krás podblanické krajiny. Během své umělecké dráhy uspořádal okolo 180 výstav a jeho díla stále získávají obdiv.
Dětství pan Stanislav prožil v Senožatech. Po vystudování Pedagogického gymnázia v Jihlavě a později také Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, začal působit jako pedagog v Pravěticích na Podblanicku. Jak sám zmiňuje „Blaník je prý jeho osud.” Během svého života se pan Stanislav kromě kantořiny věnoval také hudbě, sportu, ale i psaní. Malování je ale jeho největším koníčkem, věnovat se mu začal už v patnácti letech a svoji lásku k tvorbě během několika let stále prohlubuje. Za výtvarnou činnost mu byl dokonce v roce 2013 udělen čestný titul ”Blanický rytíř.”
Pan Stanislav má slabost především pro malování krajin, pro svou práci využívá především špachtlovou techniku, převládá u něj zájem ale i o olejové monotypy. „Já když jsem objevil tu metodu práce s tou špachtlí, že třeba na ten podklad nanesu takovou vrstvu, ono se to smíchá s jinou barvou, je to náhoda, ale když to člověk vyzkouší a umí, tak to pomáhá a obraz má pak svoji dynamiku.” Říká ke své práci.
Část jeho obrazů se nachází v Podblanické galerii v novogotické bráně ve Vlašimi. Najdete tady i několik desítek dalších děl od místních umělců. Právě za zrodem Podblanické galerie stál sám Stanislav Příhoda. V galerii stále naleznete malířské náčiní a předměty, které používal ke své tvorbě. Letos v srpnu 2026, ale vedení galerie pan Stanislav předává svému o dvacet let mladšímu kolegovi.
Za umělcem stojí přibližně sto osmdesát výstav, z nichž každá zachycuje proměny míst, která maluje i jednotlivá období jeho umělecké kariéry. Tyto okamžiky si také pečlivě uchovává ve svých kronikách. Ty mapují i vzpomínky na různé vernisáže k výstavám. O jedné z nich si můžete poslechnout v reportáži, kterou pro vás připravila naše reportérka Elena Chomátová.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
