Středočeští starostové s Petrou Buzkovou o dětech

"Ministerstvo neudělilo výjimky v případech, kdy škola se všemi ročníky měla třeba jen 60 dětí, což znamená, že mají pět dětí na třídu," řekla novinářům Buzková. Minimální počet dětí na třídu je podle zákona 17. Ministryně zdůraznila, že neudělení výjimky neznamená konec existence školy. Podle ní může nadále fungovat, ale v jiné podobě, třeba jako málotřídka jen s prvním nebo druhým stupněm. Uvedla, že téměř všechny malé školy s první až pátou třídou výjimku dostaly. Starostům se rušení druhých stupňů nelíbí. Tvrdí, že by to znamenalo postupný zánik školy, protože rodiče začnou mladší děti posílat se staršími sourozenci do plně organizovaných škol. Navíc je pro ně stejné, jestli financují provoz školy s jedním stupněm nebo s oběma. Upozornili i na to, že budou těžko hledat využití pro prázdné školní budovy. Narazili také na problém s dopravní obslužností, která není na venkově příliš dobrá. Uvedli, že škola má zásadní význam pro rozvoj obce. Pokud z vesnic školy zmizí, pak nebudou mít mladí lidé důvod v nich zůstávat a zakládat rodiny, myslí si starosta obce Čistá na Rakovnicku Jaroslav Koudelka. Základní škola v jeho obci výjimku nedostala a teď čeká, jak dopadne odvolání. Škola s oběma stupni má 76 žáků, minimální počet je 153. Starosta ale odmítá zrušit druhý stupeň. Myslí si, že některé rodiny by mohly mít problémy platit dětem dopravu do školy v jiné obci. Ministryně doufá, že její úřad uděloval výjimky letos naposled. V navrhovaném školském zákoně, který je nyní v Poslanecké sněmovně, už není stanoven minimální počet žáků na třídu. Bude jej upravovat vyhláška. Obce samy budou rozhodovat, jestli chtějí investovat do škol s malým počtem žáků, poznamenala. O tom by obce chtěly rozhodovat už nyní .