Tátu znal celý svět, říká herec Zdeněk Podhůrský. Dětství trávil v ateliéru mezi loutkami z Večerníčků

Herce Zdeňka Podhůrského znáte z filmových pohádek i stovek dabingových rolí. Když před časem otevřel krabice s pozůstalostí po tatínkovi, rozplakal se. Znovu totiž objevil kouzelný svět svého dětství, které trávil mezi loutkami z večerníčků Broučci, Neználkovy příhody nebo Čmelák Aninka. 

Architekt Zdeněk Podhůrský (1920-1981) patřil k nejlepším českým loutkářům 20. století. Půvabné loutky broučků, Čokoládového panáčka, reklamní postavičky z kalendářů i jeho pracovní stůl můžete vidět na výstavě „Broučci a loutkový svět Zdeňka Podhůrského“ v Kladenském zámku. „Já jsem vyrůstal v prostředí, kde ty loutky byly kolem mne. My jsme měli ateliér spojený s bytem,“ vzpomíná herec a moderátor Zdeněk Podhůrský na dětství plné vůně dřeva a barev.

Na výstavě v Kladenském zámku najdete i pracovní stůl tvůrce loutkových filmů

Když tvůrce animovaných večerníčků Zdeněk Podhůrský v roce 1981 zemřel, rodina zabalila ateliér a celou pozůstalost do několika desítek krabic. Jeho syn Zdeněk Podhůrský mladší potom krabice různě stěhoval, ale neměl odvahu do nich nahlédnout. Když je nakonec otevřel, našel v nich nejen loutky, ale i celou řadu zajímavých kreseb, technických nákresů a také postavičky, ze kterých Zdeněk Podhůrský tvořil vtipné scénky pro reklamní účely.

„Tátu znal celý svět,“ říká Zdeněk Podhůrský, zatímco vzpomíná, jak s rodiči žili ve Španělsku, kde tatínek dostal práci. Za tvorbu potom získal celou řadu ocenění a o jeho práci prý projevil zájem i slavný Walt Disney.

Jak to vypadalo v dílně tvůrce slavných Broučků? A čím šel Zdeněk Podhůrský mladší tatínkovi na nervy? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.