Tradiční Kačinské hry připomněly zámecké kratochvíle
V Národním zemědělském muzeu na zámku Kačina u Kutné Hory se v sobotu konaly tradiční Kačinské hry. Ostatně zámecké parky sloužily především k zábavě a kratochvíli panstva. Kromě polozapomenutých her z doby zakladatele zámku Jana Rudolfa Chotka si návštěvníci užívali i některé moderní sporty nebo jízdy na koních. Návštěvu bylo možné propojit s prohlídkou muzea a procházkou v zámeckém parku.
Návštěvníci si mohli vychutnat atmosféru zábavy jako ze starých časů a vyzkoušet si také hry nebo sporty modernějšího rázu. Mezi typické hry panstva z dob zakladatele zámku Jana Rudolfa Chotka patřil pétanque, kroket nebo kuželky. Zájem byl i o „střelbu ku ptáku“, původně středověkou zábavu, kterou Chotkové na zámku Kačina znovu obnovili. Jednalo se v podstatě o zábavnou formu nácviku přesné střelby.
Děti měly zájem především o pohánění obruče, chůzi na chůdách, cvrnkání kuliček nebo tlučení špačků. Velký zájem byl i o projížďky po zámeckém jezírku. Ostatně kdysi byly plavby na lodičkách rovněž součástí panské zábavy. Pro návštěvníky byl ale připraven adrenalinový zážitek. Zatímco rodiče pádlovali, děti se snažily rybářskou síťkou z vody vylovit do nejvíce kačenek a ryb.
V rámci celkem 25 zastavení si návštěvníci mohli vyzkoušet i některé moderní sporty a různé aktivity. Fyzicky zdatní návštěvníci trénovali balancování na laně nebo napodobovali parkurové skoky v rámci „hobby horsing“. Součástí celodenního programu byly i jízdy na koních nebo parkourová vystoupení. Zájem byl i o discgolf (obdoba klasického golfu, ale s létajícími frisbee disky), oblíbenou venkovní hru původem ze Spojených států – „cornhole“ nebo českou verzi hodu obručí známou jako „hookbruč“.
Další akcí na zámku Kačina bude 2.5. Noc v chotkovské knihovně.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.