Úspěšný atletický trenér David Sekerák začal vyrábět oštěpy. Pojmenoval je po Daně Zátopkové
Jednou o něm ještě uslyšíte, napsala Dana Zátopková před víc než dvaceti lety o Davidu Sekerákovi, když poprvé přehodil 70 metrů. Proslavil se, sice ne jako oštěpař, ale jako atletický trenér. Japonku Haruku Kitagučiovou dovedl za poslední dva roky k vítězství na olympiádě i mistrovství světa. Teď navíc začal vyrábět oštěpy. A každý z nich symbolicky nese jméno Dana.
„Ta myšlenka vznikla už někdy před deseti lety, někde u piva, i s Honzou Železným jsme se o tom bavili. Pak jsem to nějak vypustil a když vloni Haruka vyhrála mistrovství světa, tak já jsem si říkal, že bych to oprášil,“ popisuje David Sekerák. Právě úspěch Japonky Haruky Kitagučiové na loňském světovém šampionátu v Budapešti ho totiž přiměl k tomu, aby svůj dlouholetý plán dokončil.
Oštěp, pojmenovaný po naší olympijské šampionce, který David Sekerák ukazuje, je v barvách české trikolory. Kromě jména Dana, na něm najdete i jednoduchý obrázek Dany Zátopkové s oštěpem v ruce.
„Je to závazek. Ona o mě napsala docela pěkný článek, na který nikdy nezapomenu. Bylo v něm, že se o mě ještě uslyší. A ono se to doopravdy stalo, vloni v Budapešti,“ dodává Sekerák.
Oštěp si mohou prohlédnout i návštěvníci výstavy Dana a Emil, naše olympijské legendy, která je k vidění ve dvoraně Parlamentu České republiky v Praze, veřejnosti je přístupná do 17. října 2024. „Najdete tam řadu fotografií, osobních předmětů nebo sportovních artefaktů manželů Zátopkových. Třeba tenisovou raketu Emila, tretry se kterými začínal nebo rukavičky, v kterých se Dana Zátopková vdávala,“ popisuje kurátorka výstavy Ivana Roháčková.
V tréninku i v závodě na mistrovství republiky si oštěo pojmenovaný po Daně Zátopkové vyzkoušela i další svěřenkyně Davida Sekeráka, Petra Sičaková. Jak se jí s ním hazí, si můžete tposlechnout v reportáži Pavla Tylšara.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.