Už vás nebaví telefonovat s lidmi? Zkuste to se včelami

„Když se nám s manželkou v zimě zasteskne, vezmeme zbytky vánočního cukroví a jdeme k některému z našich úlů. Včelám vybereme z vánočního cukroví ty sladké náplně, nakrmíme je, aby byly spokojené, a připravíme si hadičky. Je to vlastně něco podobného jako fonendoskop u pana doktora. Jeden konec hadičky strčíme do úlu a druhý si dáme do ucha,“ vysvětluje s úsměvem princip telefonování Evžen Báchor, který podle bzukotu včel pozná, jestli jim je dobře nebo jim naopak něco schází.

Včely musí v zimě zatopit ve spíži

Lidský příbytek se podle včelaře Evžena Báchora dá přirovnat ke včelímu úlu. Tak jako mají lidé v bytě jednotlivé místnosti, včely mají plásty. Teď je pro ně nejdůležitější spíž. Včely tam mají spoustu medných zásob a potřebují tam topit, aby si vytvořily příjemné klima. A jak teplo vzniká?

„Včely rozkmitají svůj hrudník, kde mají svalstvo, a tím začnou zahřívat nejen sebe, ale i okolí. Jsou v takovém chomáči, ve kterém se jednotlivé skupiny přemísťují. Když se teplo vyrábějící včely unaví, jdou se nakrmit z rozpuštěných medných zásob. A když jsou nakrmené, tak vystřídají ty, které topí,“ vysvětluje princip zimního života v úlu včelař Báchor.

Matka začne klást vajíčka v polovině ledna

Ve spíži je i matka, která je jako vždy patřičně opečovávaná, včelky ji češou a myjí. Když skončí vánoční dovolená, a to bývá přibližně v polovině ledna, začne matka opět klást vajíčka. V největším rozpuku dokáže naklást denně až dva tisíce vajíček. Ale to není případ poloviny ledna.

„Včely mezi sebou skutečně neuvěřitelně komunikují a řeknou matce, kolik teď těch vajíček dokážou odchovat. Ona díky tomu ví, kolik vajíček má přibližně naklást,“ vysvětluje pardubický včelař Evžen Báchor.