V České knize rekordů jsou téměř tři stránky věnované rekordům Českého rozhlasu, říká Miroslav Marek

2. říjen 2025

Alex a host

V 90. letech založil agenturu na české rekordy, která dodnes úspěšně funguje. Zapsáno jich má více než 10 000. K prezentaci rekordů slouží pelhřimovské muzeum, kde můžete vidět například věž ze špaget nebo největší polévkový hrnec o objemu 2 300 litrů.

Agentura Dobrý den, která registruje české rekordy, vznikla v roce 1990. „Ještě před revolucí jsem založil v Domě dětí a mládeže spolek, který se jmenoval Dobrý den. Spolupracovali jsme tenkrát s Ladislavem Kochánkem, autorem knihy 1000 československých nej. A postupem času se to začalo nabalovat a nabalovat,“ vzpomíná Miroslav Marek.

V roce 1990 vytvořili i první světový rekord, když z Křemešníka, nejvyššího vrchu na Pelhřimovsku, kouleli tzv. kotrmelcové ruské kolo. To je zástup lidí, kteří se drží vzájemně za ruce, metají kotrmelce a nesmí se rozpojit. „My jsme tímto způsobem urazili 12 km a udělali 10 688 kotrmelců. Každý z těch dvanácti borců přišel v průměru o pět kilo živé váhy v průměru, takže to byl velký sportovní výkon.“

Na základě tohoto rekordu byli organizátoři pozvaní na evropský festival rekordů do Belgie, později i na další podobné jinde v Evropě. Postupem času vznikla myšlenka pořádat i v Pelhřimově takový festival.

Muzeum rekordů Pelhřimov

Miroslavu Markovi se postupně začaly scházet i některé budoucí exponáty do Muzea rekordů. „Tehdy jsem měl v pelhřimovském paneláku v obývacím pokoji třeba nejdelší kávovou lžičku, dlouhou 2,5 metru nebo nejmenší funkční motocykl, vysoký jako pivní láhev. Naštěstí byla žena shovívavá, takže tam ty exponáty mohly být.“

Založení Muzea rekordů v roce 1994 byla ve střední Evropě ojedinělá záležitost, setkala se proto s velkým zájmem médií i návštěvníků. „Byla to zlatá 90. léta, takže se nám podařilo sehnat sponzory a vše se rozběhlo. Vyhledávali jsme možné rekordmany a postupně se nám začali hlásit sami. Asi i díky tomu tématu, protože rekordy se mohou vytvářet nebo nalézat v každém oboru lidského konání. Mimochodem v České knize rekordů je třístránková kapitola, která se jmenuje ‚rozhlas'. Je téměř celá věnovaná rekordům Českého rozhlasu.“

Muzeum a agenda rekordů se úspěšně rozběhly, dnes v Pelhřimově vystavují tisíce exponátů a mapují tisíce výkonů českých rekordmanů. Podle Marka to ale lehké není. „Pořád jsme malinká firmička o pár lidech, která vše kolem rekordů dělá a boj pokračuje. Zrovna jsme ve stádiu, kdy hledáme někoho, kdo by nás nějakým způsobem zaštítil, abychom mohli v klidu dál pokračovat.“

Největší taháky muzea

Pro Miroslava Marka není lehké vybrat ty úplně nej. „To je moc těžká otázka, protože každý exponát má nějaký příběh. U nás jsou skutečně vidět věci, které nikde jinde neuvidíte“ říká Marek, ale nakonec některé zmiňuje. „Máme z dílny Pavla Svobody motocykl, který je ručně vyřezaný z dvaceti druhů dřeva nebo loď Marka Šátky, slepenou z 85 302 mincí, což jsou desetníky, dvacetníky a padesátníky, které byly před 17 lety staženy z oběhu. Ta váží 80 kilo. Máme také vystaveno 90 unikátů, které Tomáš Korda z Vrchlabí slepil ze sirek. To představuje víc než 820 000 sirek a zápalkových hlaviček, který v průběhu čtyř desetiletí přetvořil v historické vázy, džbány, hudební nástroje, kosmické rakety obrazy nebo funkční hudební nástroje.“

Jaké jsou v muzeu další zajímavé exponáty a proč je těžké některé udržovat? Koho letos uvedli do dvorany slávy? Jaký rekord s hrací kartou vytvořil sám Miroslav Marek? A vydá se populární pelhřimovský festival rekordů i do jiných měst? Nejen to si můžete poslechnout v záznamu s Alex.