V Jiráskových sadech v Hradci Králové najdete alpinum, rozárium i zbytky opevnění
Hradec Králové patří k nejzelenějším městům v České republice. Není proto divu, že tam najdete hned několik rozsáhlých parků, které stojí za procházku v kterémkoliv ročním období. Za své označení vděčí Hradec zejména působení architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára, ale i osvícených mužů na radnici, kteří koncem 19. století koncipovali moderní město a ve svých plánech našli místo i pro odpočinkové zóny.
Park na soutoku Labe a Orlice patří k těm nejstarším. Původní cíp barokního opevnění sloužil kdysi měšťanům jako zdroj potravin – choval se tu dobytek a pěstovala zelenina. Po vykoupení pozemků městem vyrostl na ploše 6,5 hektarů park se vzácnými dřevinami, a to i exotickými. K vidění jsou tam u nás běžné duby, smrky, kaštany, habry, ale třeba i japonský javor, nebo rododendrony a azalky.
Místo k relaxaci si můžete najít u záhonů letních květin, záplav hortensií, u restauračního pavilonu nebo hudebního altánu. A když projdete „tunýlkem lásky“, pozůstatkem z dob opevnění, ocitnete se v nejkrásnější části Jiráskových sadů, v rozáriu a alpiniu.
Tady po celý rok hýří obrovská skalka květy teplomilných rostlin a v kruhovém rozáriu se barvami, tvary i vůněmi předhánějí zase desítky kultivarů růží. Však se tu také každoročně koná výstava růží. Najdeme zde i na svou dobu odvážné sousoší sochaře Josefa Škody z roku 1934, které symbolizuje splynutí Orlice s Labem.
Za pozornost stojí i zcela ojedinělá záležitost parku, dřevěný kostelík sv. Mikuláše Divotvorce, který sem byl převezen z východoslovenské obce Malá Poľana. V roce 1934, kdy mu hrozilo zničení, ho město Hradec Králové koupilo díky aktivitě starosty Josefa Václava Bohuslava Pilnáčka. V Jiráskových sadech byl symbolicky znovu otevřen 28. října 1935 jako pravoslavný chrám na památku československých legionářů padlých v Rusku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Digitální služby státu? Lidé si nejvíce stěžují na špatné propojení systémů, ukazuje průzkum
-
V Nové Pace na Jičínsku hoří bateriové úložiště. ‚Raději nevětrejte,‘ doporučují lidem hasiči
-
Moji podporu mají oba kluci, říká Provod o Chorém a Douděrovi. Ti i přes vyloučení slavili v kabině
-
Méně čokolády za více peněz. Zmenšená Milka je podle německého soudu klamání zákazníků











