V nižborském zámku vyměňují tesaři krov, masivní trámy musí sedět na milimetr

„Do statického zajištění památky šly za ty roky desítky milionů korun,“ říká starostka Nižboru za ODS Kateřina Zusková. „Zámek totiž stojí na ostrohu a stavba má tendenci ujíždět. Takže největší množství práce, které jsme tady udělali, je očím návštěvníkům skryté.“

21 fotografií

Obec koupila památku na přelomu let 1995/1996 od správkyně konkurzní podstaty. Od té doby se snaží každým rokem získat nějakou dotaci a zámek postupně opravovat. Starostka Zusková je ve funkci od roku 1993, takže si původní stav zámku pamatuje. „Byl tehdy v katastrofálním stavu. Státní lesy sem kdysi nastěhovali nájemníky, kteří se o památku vůbec nestarali. Žil tu například člověk, který v životě nevyvezl odpadky. Odváželi jsme odtud tuny odpadu,“ vzpomíná starostka.

Přesto se obec rozhodla se zámku ujmout. „Je to dominanta obce, měli jsme povinnost ji zachránit. I když je to samozřejmě pro obec finanční zátěž,“ popisuje Zusková.

Dobrou duší zámku je zastupitel Jaromír Pecka (bezpartijní, na kandidátce ODS). O zámek pečuje v každé volné chvilce už 14 let. „V tuto chvíli je na řadě další část půdy nad konírnou. Trámy jsou tu zčásti prohnilé a je potřeba je vyměnit,“ ukazuje krov z masivních trámů. Najít tesaře, kteří umí odvést takovou práci, prý není snadné. „Ne každý to umí. Musí se tu dodržovat principy, používané při památkově chráněném krovu. Dlaby musí sedět přesně na milimetr, aby do toho původní vazba zapadla.“

Zámek Nižbor|foto: Kateřina Havránková

Návštěvníci najdou na zámku Informační centrum Keltské kultury, které představuje dávnou keltskou civilizaci. Nižbor totiž sousedí s velkým keltským opidem ve Stradonicích. „Lidé si ale můžou prohlédnout i několik místností v zámku a taky sál vyzdobený původními malbami. Pořádáme tam přednášky, koncerty nebo výstavy. A taky tam oddáváme,“ popisuje starostka Zusková.