V Opavě si lidé mohou díky Poeziomatu poslechnout verše kdykoli je napadne
V Opavě ve Slezsku mají poezii ve dne i v noci doslova na dosah ruky. A to díky takzvanému Poeziomatu. Je to vlastně takový jukebox na přehrávání básní, který stojí od letošního jara přímo v centru města v Sadech svobody. Bohulibý vynález oživuje veřejný prostor poezií a jen tak někde ho nenajdete.
Opava se v současné době řadí mezi pouhých 12 měst na světě, kde se lidé mohou zaposlouchat do básní linoucích se z Poeziomatů. A to například vedle New Yorku, Londýna, Berlína a Kyjeva, u nás pak Prahy a Olomouce.
Poeziomat má podobu sochy, která tvarově vychází z tradičních hlásných zařízení, jako jsou hlásná trouba, megafon nebo gramofon. Upozorňuje tím na svou hlavní funkci, a to reprodukci básní široké veřejnosti. Plastice dominuje velký reproduktor, pod kterým se nachází jmenný seznam básníků vyvedený v bílé barvě na tmavé ploše. Výběr autora a jeho veršů je velmi snadný - stačí zmáčknout tlačítko a Poeziomat spustí nahrávku.
Momentálně si v Opavě mohou příznivci poezie vybírat z nabídky celkem dvaceti básní. Deset z nich odkazuje na již nežijící básníky, mezi kterými nechybí Petr Bezruč, Josef Kainar, Vilém Závada nebo Věnceslav Juřina. Jejich verše pro Poeziomat namluvili herci Tomáš Jirman a Anna Cónová.
Dalších deset básní představuje tvorbu současných autorů, a posluchači tak mají možnost slyšet autentické nahrávky přednesu mimo jiné Petra Hrušky, Víta Slívy, Dana Jedličky nebo Ireny Šťastné. Aktuální výběr autorů se zaměřuje na básníky, kteří jsou svým původem, životem nebo prací spojeni se Slezskem a Moravou. Jejich texty a nahrávky budou v opavském Poeziomatu k poslechu dva roky, poté budou literáti i básně obměněny.
Při přípravě a realizaci projektu Poeziomat v Opavě spojili síly Opavská kulturní organizace a Slezské zemské muzeum. Kurátory básní a koordinátory celého projektu jsou dramaturg Jan Kunze z Opavské kulturní organizace a vedoucí Památníku Petra Bezruče Martina Klézlová.
Poeziomat v Sadech Svobody je volně přístupný bez ohledu na čas nebo roční dobu všem, kteří zatouží po troše poezie a zkrášlení všednodennosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V blízkosti dopravního letadla nad Prahou létal dron. Piloti ho nahlásili ve výšce 1,3 kilometru
-
Rusko vyloučilo stranu Jabloko z parlamentních voleb. Důvodem je financování ze zahraničí
-
Louisiana varuje před masožravými bakteriemi. Letos se v moři nakazilo devět lidí, pět z nich zemřelo
-
Přibývá lidí s popálenými chodidly od rozpálených povrchů. V Brně jich za letošní léto zatím ošetřili pět




