V Praze vyjede do ostrého provozu nejmodernější typ tramvaje Škoda 52T
Pražské panorama trvale doplní nová a zatím nejmodernější tramvaj Škoda ForCity Plus 52T. Testovací provoz úspěšně zvládla. Pražská integrovaná doprava nasadí do ostrého provozu prvních sedm těchto tramvají 3. listopadu, a to na lince 12.
Ve chvíli, kdy cestující nastoupí do nové tramvaje, čeho si všimne jako první? „Takového dojmu čistoty a prostoru. Tramvaj by měla působit světla a vzdušně,“ říká projektový manažer Filip Jiřík. Právě on měl projekt těchto tramvají za Pražský dopravní podnik na starost.
Oproti stávajícím nejnovějším tramvajím typu 15T mají nové padesát dvojky širší průchod mezi jednotlivými články. I díky tomu mají o něco větší kapacitu. Tramvaj uveze skoro 250 cestujících. Má také pět článků. Na začátku a na konci jsou delší se dvěma páry dveří a uprostřed jsou tři menší články s tím, že dveře má pouze ten prostřední. Takovému rozložení dveří odpovídá i rozložení terminálů pro platbu jízdenek. Ty jsou v předním a zadním článku hlavně proto, že právě do těchto článků nějčastěji dobíhají cestující na poslední chvíli.
I přes nákup nových tramvají Dopravní podnik zatím neplánuje žádné staré vyřazovat z provozu. A to kvůli tomu, že se po Praze staví několik nových tratí nebo prodloužení tratí a podnik tak počítá s větším vypravením.
Jednosměrná, 100% nízkopodlažní tramvaj Škoda 52T o délce 32 metrů a hmotnosti 48 tun je vybavena celovozovou klimatizací, LED osvětlením v interiéru i exteriéru a moderním informačním systémem tvořeným šesti obrazovkami rozprostřenými po celé šíři uličky. Celková kapacita vozidla činí až 243 cestujících, z toho 70 míst k sezení. Rychlé a pohodlné odbavení cestujících zajišťuje pět dvoukřídlých dveří.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
