Vánoce před sto lety bývaly skromnější. Na stole nechyběly houby, čočka nebo hrách

„Začátek adventu, to se začalo péci cukroví, takže tady máme ukázky různých tvořítek, dobových vykrajovátek, louskáčků na ořechy, pak jsou tady formy na perníky,“ rozhlíží se ředitelka Muzea TGM Rakovník Magdalena Elznicová Mikesková po Petrovcově síni, kde to voní jehličím a kořením. Voňavé byly nejen perníčky, ale také vánoční dekorace, které si mohli vyrobit i lidé z chudších domácností. Základem bylo jablko, do kterého napíchali špejle se sušenými švestkami, kandovaným ovocem a drobným pečivem.

Vánoční cukroví se začalo v 19. století objevovat i na venkovských stolech, v každém kraji se ale peklo trochu jinak. „Pečivem typickým pro vánoční období je samozřejmě vánočka,“ vysvětluje Magdalena Elznicová Mikesková. Někde se podobné kynuté pečivo stáčelo do kruhu, ale pro české vánoce je typická rovná vánočka pletená z několika pramenů.

Na stole nesměla chybět vánočka|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Na svátečním stole nesměly chybět ani luštěniny. „Na tom štědrovečerním stole muselo být rituálně několik pokrmů, většinou jich bylo devět,“ vysvětluje Magdalena Elznicová Mikesková. Na stůl proto hospodyně chystala kromě vánočky také hrách, čočku, česnek, jablka, sušené houby nebo chléb. Každá část svátečního stolu měla svou symboliku, která měla zajistit hojnost do dalšího roku.

Většina z nás si Štědrý den a sváteční období spojí s rybami, řízky, ale tradiční pokrmy bývaly před 100 lety mnohem skromnější. „Oblíbená byla houbová jídla – hubník, kuba nebo houbové omáčky. Hodně oblíbené byly kaše: prosná, krupičná, hrachová nebo čočková,“ vypočítává Magdalena Elznicová Mikesková. I když jídla byla jednoduchá, sváteční tabule bývala opravdu pestrá a voňavá. Dnes se proto některé zapomenuté pokrmy z kuchyně našich babiček opět vrací na náš jídelníček.