Ve Francii slaví rok Raffaela. Letos je to 500 let od jeho úmrtí
Rok Raffaela. Historik Mathieu Deldicque vás provede sbírkou děl Rafaela Santi na zámku Chantilly
Raffael Santi patří k předním představitelům pozdní renesance. Italský mistr se věnoval kresbám, malbám, ale i architektuře. Zemřel již před pěti sty lety, ale svou tvorbou dokázal ovlivnit umělecké směry ještě v 19. století.
Slavný Raffael Santi zemřel v roce 1520. Francouzský historik a odborník na Raffaelovo dílo, Mathieu Deldicque říká, že na francouzském zámku Chantilly se mohou díky vévodovi z Aumale pyšnit jednou z největších sbírek ve Francii, a to hned po slavném Muzeu Louvre. Převážnou část sbírky tvoří Rafaelovy kresby z období celé jeho kariéry. Jsou to jak ty z doby mládí, tedy z jeho rodného Urbina, kdy se postupně začal ukazovat jako velký mistr a mladý kreslíř, tak i kresby pozdější, z Florencie nebo Říma.
Tvorba Raffaela má svůj vlastní rukopis, ale jako „syn renesance” se nechával inspirovat a ovlivňovat díly a umělci té doby, především Leonardem da Vinci a sochařskou tvorbou Michelangela. Bezesporu ho ovlivnilo i antické umění a archeologie v Římě.
„Tři mistrovské malby se do sbírky zámku Chantilly dostaly v 19. století, a to buď z Itálie nebo z Anglie. Byla to Madona Orléanská, ale také Tři Grácie,” která podle Mathieua patří k nejvýznamnějším plátnům zámecké sbírky. Třetím obrazem je Loretánská madona. Dílo, které bylo zakoupeno jako kopie a až podrobným prozkoumáním v 70. letech 20. století se zjistilo, že jde ve skutečnosti o originál.
Svůj život Raffael zakončil v pouhých sedmatřiceti letech jako slavný malíř v Římě, kde vytvořil známé fresky. Mezi jeho největší žáky a následovníky patří například umělci Giulio Romano nebo Pierino del Vaga.
Jedinečnost sbírky i Raffaelův rok chtějí na zámku v Chantilly slavit celý rok 2020.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Patricia Highsmithová: Tom Ripley. Nenávidí zločin, pokud ho k němu jeho ctižádost nedonutí
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Emma Kausc: Narušení děje. Může vyprávění uzdravit duši po ztrátě blízkých?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
























