Více než 40 procent českých silnic je v nevyhovujícím stavu

8. říjen 2003

Zatímco před pěti lety byla v nevyhovujícím nebo havarijním stavu pětina českých komunikací I. třídy, nyní už je jich 40 procent. Dlouhodobý nedostatek financí na opravy a údržbu se projevil také na 50.000 kilometrech silnic II. a III. třídy, které přešly od října 2001 pod kraje. Na Silniční konferenci v Plzni to uvedl náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Dvojek je v havarijním stavu rovněž 40 procent, silnic III. třídy dokonce polovina. Ze silničních mostů nevyhovovalo před loňskými srpnovými povodněmi 16 procent. "Dlouhodobý nedostatek peněz na investice a údržbu zhoršuje kvalitu silnic a naše síť značně zaostává za EU," dodal Kubínek.

Dvojek je v havarijním stavu rovněž 40 procent, silnic III. třídy dokonce polovina. Ze silničních mostů nevyhovovalo před loňskými srpnovými povodněmi 16 procent. "Dlouhodobý nedostatek peněz na investice a údržbu zhoršuje kvalitu silnic a naše síť značně zaostává za EU," dodal Kubínek. Účastníci konference upozornili na vysychající zdroje z Fondu národního majetku, který příjmy z privatizace výrazně dotuje největšího financiéra nových i obnovovaných silnic - Státní fond dopravní infrastruktury. Jeho podíl má letos činit téměř 28 miliard a v příštím roce 20 miliard korun. Na léta 2005 a 2006 je sice v úvahách po 15 miliardách, ale tyto zdroje nejsou jisté. Největší investor silničních staveb v zemi - Ředitelství silnic a dálnic (ŘDS) - tvrdí, že by stát měl více spoléhat na zdroje z Evropské investiční banky, jež nyní Česká republika nepřijímá, i když se podle ředitele Petra Laušmana jedná zřejmě o nejlevnější peníze v Evropě. "Pokud je nepřijmeme, musíme jasně říci, které dálnice a rychlostní silnice stavět nebudeme," dodal. ČR se musí připravit na výrazně větší možnost získávání peněz z kohezních fondů EU. "Na náročnou přípravu dokumentace ke všem programům zatím ale nejsme personálně připraveni," dodal Laušman. K otázce financování staveb komunikací soukromým kapitálem šéf ŘSD uvedl, že se musí velmi dobře propočítat, aby stavba při závěrečném účtování nestála neúměrně mnoho peněz. Zavedení elektronického mýtného, které by mělo přinést do kasy státního dopravního fondu několikanásobně více peněz než současná praxe dálničních známek, vidí Kubínek až od roku 2006. "Materiál už byl na ministerstvu projednán a do konce roku ho předložíme vládě," dodal náměstek ministerstva dopravy. Plzeňský kraj, který převzal 4600 kilometrů silnic, vydává ročně na jejich rekonstrukce a souvislé opravy zhruba 200 milionů ročně. "Při našich finančních možnostech se jedná o úctyhodnou částku, ale abychom se dostali na úroveň EU, potřebovali bychom po deset let 1,2 miliardy korun ročně," uvedl ve svém referátu ekonomický náměstek hejtmana Vladislav Vilímec.

Spustit audio