Vojtěch Pavelčík zasvětil svůj život fotografiím i krajině oblasti Povltaví
Jméno fotografa Vojtěch Pavelčáka najdete nejen u jeho mnoha krásných profesionálních fotografií. Je také autorem, spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih o historii okolí Vltavy i Sázavy. Jeho sbírka historických pohlednic a fotografií pomáhá znovuoživovat zapomenutá zákoutí i zatopené oblasti Slapské přehrady.
Vojtěch Pavelčík je profesionálním fotografem, který pokrývá veškeré portfolio fotografických služeb – od svatebních fotografií a rodinných akcí, různých významných událostí, portréty, po fotografie produktů, zajímavých architektonických staveb nebo gastronomie. Svůj život sice zasvětil fotografiím, ovšem nikoliv pouze svým vlastním.
Jako fotograf sice využívá svůj vlastní talent, cit i nejmodernější fotografickou techniku, ale umí se také inspirovat uměním dávných fotografů. Na historických fotkách krajiny oceňuje jejich promyšlenost a koncepci. Zkrátka dříve si fotografové na svůj snímek uměli počkat a jeho koncepci si dobře promyslet. Tehdejší technika množství záběrů z jednoho místa ani neumožňovala…
Vše začalo v dětství
Vojtěchovy prarodiče si v 70tých letech postavili chatu v blízkosti Slapské přehrady. Tehdy vůbec netušil, jak tato krajina vypadala před zatopením. Podstatné bylo, že sem jezdíval rád a s bratrem tu u babičky a dědečka v přírodě prožívali krásné chvíle. Teprve později ho už jako dospělého začalo zajímat, jak místní krajina vypadala ještě vybudováním Slapské přehrady. V té době už bydlel v Praze, ale vzpomínky na dětství prožité na Slapech zůstávaly.
Zlom nastal, když mu bratr daroval knihu „Zmizelá Vltava“ od Jana Čáky. Pohled na historické fotografie oblasti, kde prožil dětství, ho velmi zasáhly. Začal sám sbírat historické fotografie oblasti Povltaví a postupně začal objevovat i mnoho historických zajímavostí, o kterých dosud neměl ani tušení. Obcházel antikvariáty, kupoval fotografie na inzeráty, navštěvoval knihovny. Zjistil, že mnoho fotografií se dochovalo ve formě pohlednic a to byl další posun.
Dnes jeho sbírka čítá několik tisíc historických fotek a pohlednic. Spolu s fotografiemi bylo nutné si také nastudovat samotnou historii. Své knihovně tak s nadsázkou říká „povltavská“. Kromě odhalování dávno zatopených míst pomocí historických pohlednic začal navíc zjišťovat, jaké další zajímavosti se tu nachází, i jak důležitou rekreační oblast se z historického pohledu jednalo.
Dnes najdete jméno Vojtěcha Pavelčíka nejen na jeho vlastních fotografiích, ale také na mnoha knihách a publikacích, jejichž je autorem, vydavatelem anebo se na jejich realizaci podílel fotografiemi či textem. Kromě knih na téma kutilství pro děti nám díky své zálibě znovu oživuje místa, která jsou už dávno ztracená nebo přímo pod vodou.
Za všechny jmenujme například obrazovou publikaci „Krajem soutoku Vltavy se Sázavou“, kde je autorem textu i celé koncepce. Na více než 260 historických fotografiích davelského fotografa Josefa Dvořáka z 1. poloviny 20. století zachycuje krajinu a život v širokém okolí soutoku Vltavy se Sázavou. Nechybí stručná biografie fotografa Josefa Dvořáka a pojednání o historii fotografie a pohlednice v českých zemích do roku 1945.
Znovuoživená místa, na která se zcela zapomnělo
Zajímavá je také menší publikace „Sv. Jan Nepomucký, sochy při Vltavě“, která vznikla na zakázku, přitom se díky její přípravě o některých sochách podařily zjistit četné dosud neznámé zajímavosti a informace.
Velký posun ale přinesla Pavelčíkova autorská kniha „Moráň – zaniklá ves při Vltavě“. Nápad na její realizaci vznikl náhodou. Identifikovat množství historických pohlednic dnes již neexistujících zákoutí a domů vůbec nebylo jednoduché. Vojtěch Pavelčík se už ale postupně naučil neznámá místa rozpoznávat. Především z již popsaných a identifikovaných pohlednicích své sbírky. Někdy pomohou pamětníci, i když už je jich stále méně. Takto postupně začal rozpoznávat i fotografie z vesnice Moráň. Místo má dnes nádech tajemna.
Dodnes mají některé rekreační osady okolí Slapské přehrady jména podle dávných a existujících původních vesnic. Moráň dnes ale na mapě vůbec nenajdete. Je zcela zapomenutá a zatopená. O to cennější je tuto osadu znovuoživit pomocí cenné obrazové publikace s historickými údaji. Obrazová kniha se Vojtěchovi Pavelčíkovi podařila natolik, že krátce po jejím vydání začal od mnoha dalších pamětníků i z různých zdrojů dostávat další historické pohlednice, takže bylo nakonec nutné vydat i pokračování.
Práce na přípravě knihy o Moráni přinesla další podněty
Podobným způsobem by Vojtěch Pavelčík rád formou obrazové knihy zpracoval i historii Živohoště. Dnes je to oblíbené letovisko, nicméně kdysi se jednalo o velmi půvabnou vesničku se zajímavou historií. V současnosti se Vojtěch Pavelčík podílí na přípravě monografie, která bude finálním výstupem pětiletého projektu ČVUT a Karlovy univerzity „Vltava – proměny historické krajiny“.
Ovšem možná už v příštím roce se dočkáme další autorské knihy Vojtěcha Pavelčíka – tentokrát nám odhalí zmizelé či zatopené krásy oblasti dávných Svatojánských proudů. Je to překrásné místo zdokumentované mnoha pohlednicemi a jeho odhalení veřejnost určitě rovněž uvítá.
Související
-
V podzemí nikdy nesmíte zpanikařit, říká jeskyňář Alexandr Komaško
Jeskyňář a geolog Alexandr Komaško je vedoucím Správy Koněpruských jeskyní už třicet let. Několikrát se dostal i do nebezpečné situace.
-
David Cimrman vnímá odkaz Knovízské kultury i po 3000 letech
David Cimrman vyčistil a znovu obnovil dvě historická jezírka a umělecky opracovává velký pískovcový balvan v blízkosti Husovy kazatelny u obce Knovíz.
-
Eliška Houdová chce jako architektka pomoci zachránit naše přední památky
Eliška Houdová se za svůj projekt konzervace torza zámku Zvířetice stala vítězkou 14. ročníku soutěže o Cenu Břetislava Štorma.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.