Vrchnost vychází člověku vstříc jen kvůli sobě
Židovský psaný zákon Talmud, který pro židovské věřící přenáší do praktického života ustanovení biblické Tóry, má šest oddílů a 63 traktátů. Jeden z nich zvaný „Avot“ – „Otcové“ případně „Pirkej Avot“ – „Kapitoly otců“ však mezi všemi zaujímá zvláštní postavení. Přináší nábožensko-mravní naučení autorit judaismu z nesmírně rozsáhlého období – od 3. století před občanským letopočtem do 2. století občanského letopočtu. Uvedený traktát se později dočkal nesčíslně komentářů, a to tím spíše, že jeho zvláštnímu studiu je vyhrazeno celé jedno období: V oblasti aškenázských Židů, k nimž patří i Čechy a Morava, trvá od svátku Pesach po šabat před židovským Novým rokem, tedy přibližně půl roku. V tomto čase právě jsme, a proto jsme pro dnešní vysílání vybrali rabínský komentář k jednomu výroku, z traktátu „Avot“. Je dílem proslulého rabiho Löwa, text přeložil Jan Divecký.
V traktátu Avot stojí: „Raban Gamliel, syn rabiho Jehudy haNasi řekl: ´Ať ti, kdo se zabývají věcmi veřejnými, ať tak činí ve jménu nebes, protože v takovém případě jim budou zásluhy jejich praotců ku pomocí a jejich spravedlnost obstojí navěky… A dále raban Gamliel řekl: Dejte si pozor na vrchnost, protože vychází člověku vstříc jen kvůli sobě. Mocní se tváří jako přátelé, když z toho mají sami prospěch, a nepomohou člověku, když se ocitne v nouzi.´“
K tomu rabi Löw ve svém díle „Cesta života“ vydaném roku 1589 napsal: „Vrchnost je pravým opakem veřejnosti. Vládce se pro svou důležitost vyvyšuje nad běžné smrtelníky, kteří tvoří veřejnost. A jen proto, že chce druhé ovládat, tváří se, že se zabývá věcmi veřejnými. Proto nás raban Gamliel varuje: Dejte si pozor na vrchnost! Vidíme-li, že se vrchnost k lidem chová laskavě, a zdá-li se nám, že ruší obvyklé bariéry, nesmí nás ani napadnout, že by tak konala z lásky. To v žádném případě, protože láska vytváří mezi lidmi pouto a vrchnost o žádný vztah s lidmi nestojí. Jen vytváří takový dojem v okamžicích, kdy běžné smrtelníky potřebuje. A nejen že vrchnost koná ve vlastním zájmu, ale nikomu nepomůže ani v čas nouze, kdy lze očekávat pomoc i od lidí, kteří nám nejsou příliš blízcí. A to vše proto, že se mocní nepovažují za součást veřejnosti.
Existuje ještě jeden důvod, proč raban Gamliel spojil starost o věci veřejné s varováním před vrchností. Platí totiž, že se vždy najdou jedinci, kteří touží po moci a radí vrchnosti proti zájmům celku, ačkoliv by se každý měl snažit nezištně přispívat k veřejnému blahu. Tito lidé doufají, že se vrchnosti zavděčí a že je odmění, a proto je raban Gamliel varuje, že ´mocní se tváří jako přátelé, když z toho mají sami prospěch´. Jinými slovy – nejenže tyto přisluhovače stihne trest, ale navíc se nedočkají ani vysněné odměny od vrchnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
