Výroba smyčců se podobá práci hodináře. Rozhodují desetiny milimetru

Tomáš Koštejn téměř čtvrt století vyrábí a opravuje mistrovské smyčce. Sám studoval hru na housle a kontrabas. Zvukové vlastnosti smyčců tak může konzultovat se svými přáteli a spolužáky. Jeho zákazníky jsou sólisté i hudebníci z mnoha pražských hudebních těles a komorních souborů.

„Kdyby ke mně chodili všichni, tak se asi zblázním,“ směje se smyčcař Tomáš Koštejn, který má práce tolik, že některé smyčce čekají na opravu už více než rok. Rukama mu prošly desítky mistrovských smyčců, které mu svěřili hudebníci z České filharmonie, FOK, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Vlachova či Haasova kvarteta a také sólisté z Čech i ze zahraničí.

Po absolutoriu konzervatoře Tomáš Koštejn objevil kouzelnou atmosféru houslařských ateliérů. Nejprve oslovil mistrovského výrobce Jana Madiaru, který ho zasvětil do tajemství výroby smyčců. Cenné zkušenosti později nasbíral při spolupráci s mistrem Alexandrem Hendrukem a nějaký čas spolupracoval i s houslařským ateliérem v Římě. Při práci klade důraz na preciznost zpracování, pečlivě vybraný materiál i vlastnoručně vyrobené komponenty.

Při práci se musí smyčcař Tomáš Koštejn soustředit, rozhodují desetiny milimetrů

Smyčcař se při práci setkává se vzácnými a zajímavými materiály. Nechybí mezi nimi vzácné kovy, želvovina, slonovina, mamutovina, fermabuk, ebenové dřevo a pštrosí nebo ještěrčí kůže. V policích s nástroji najdete hoblík, lihový kahan, ale také hřebínek zvaný všiváček, který hraje důležitou roli při výměně žíní. Jemné zoubky jsou totiž ideální právě pro sčesávání žíní. Zatímco na obyčejném smyčci řemeslník pracuje jeden až dva dny, výroba mistrovského smyčce zabere i 80 hodin.

Jak často hudebníci vyměňují na smyčci žíně? A proč se ceny některých mistrovských smyčců šplhají do závratné výše? Poslechněte si v reportáži redaktorky Báry Kvapilové.

Spustit audio