Vyrýváme hlízy rostlin. Které na zimu uskladnit v chladnu a vlhku? A které v teple a suchu?
Vyrýváme hlízy mečíků, acidantér, tigrídií, jiřinek, kan a podobných rostlin. Jak se o ně pak postarat, to prozradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Zdravým mečíkům můžeme nechat kousek natě nad hlízou (asi 10 cm). Ty, které napadly třásněnky, ukroutíme od hlízy všechny, aby se třásněnky nedostaly až k hlíze. Jiřinkám necháme základy stonků, řežeme je asi 10 cm nad zemí. Podobně i kany. Pokud máme mnoho jiné práce na zahradě, jiřinky mohou v zemi počkat do prvních mrazíků.
Když sklízíme za sucha, snadno hlízy zbavíme hlíny. Pokud zem na nich lpí, můžeme je nechat oschnout a pak zem odstranit, nebo je opláchneme a dáme do stínu sušit.
Do chladu, podobného jaký potřebují brambory, ukládáme jiřinky a tigrídie. Mečíky, acidantéry a kany ukládáme do sušších podmínek, do teplot okolo 15 °C. Do podobných teplot ukládáme i letněná hippeastra, hvězdníky (laicky amarylisy). Jen jim nelikvidujeme listy. Necháme je přirozeně zaschnout. Na jaře je vysazujeme v době, když se začne mezi základy listů ukazovat základ květů.
Ostatní jmenované sázíme podle počasí na jaře tak, aby vzcházely až po odejití jarních mrazíků. Kaly můžeme od konce března začít předpěstovávat, po ledových mužích je můžeme sázet už narostlé, otužené proti slunci.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
