Vyšlápněte si na Babu i Dědka, najdete je u Mladé Boleslavi

Traduje se, že název návrší pochází z lidové podkrkonošské povídačky. Babička s dědečkem a vnoučetem kradli na Krakonošově zahrádce. Ten je celý rozzlobený doběhl až na tomto návrší a nechal je zkamenět. Nejvyšší vrch Baba má 363 metry, vrch Dědek je o něco nižší a uprostřed stojí malé Vnouče.

Baba je přitom původně sopka, která vznikla přibližně před 30 miliony let. Dnes je tato čedičová vyvýšenina otevřeným torzem někdejšího sopečného kráteru. Sopka s největší pravděpodobností vznikla pod povrchem.

Během dalších milionů let voda odplavovala měkké jílovité horniny, až zůstalo torzo, které se dnes tyčí nad okolí. Kvůli jílovité půdě je výstup na vrchol v deštivém počasí nepříjemný, cesta klouže a přímo na vrchu může být pohyb až nebezpečný.

Výhled z Vrchu Baba|foto: Václav Petříček

Přírodní rezervace Vrch Baba byla vyhlášena roku 1950

Přírodní rezervace tu byla původně vyhlášena k ochraně starého listnatého lesa se zvláštním zřetelem na hnízdění vzácných doupných ptáků. V současné době jde už o celý ekosystém, ve kterém je možné obdivovat koncentraci vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Pro návštěvníky tu platí přísný režim. Mohou sice chodit i mimo vyznačené cesty a sbírat houby, ale nesmí nic trhat, plašit zvěř ani rozdělávat oheň.

Vrch Baba - tůň u Stakor|foto: Václav Petříček

Samotný vrchol je lákadlem pro zájemce o geologii. Na 363 metry vysokém hřbetu najdou významné geomorfologické a geologické útvary. Vidět jsou tu kompaktní žíly olivinického nefelinitu se zrny olivínu, brekcie složené z ostrohranných úlomků vulkanických a slínovcových hornin vzniklé spečením vulkanického popela.

Uprostřed je asi 100 metrů dlouhá a někde jen metr široká soutěska. V okolí jsou další dutiny a výklenky, které vznikly převážně historickou těžbou čediče. Z vrcholu sousedního Dědka je krásný výhled na Český ráj, Ještědsko-kozákovský hřbet i Krkonoše.