Z Česka a Slovenska bude vidět úplné zatmění Měsíce. Pozorovatelný okem bude i Saturn

Úplné zatmění Měsíce uvidíme ve večerních hodinách hned po západu Slunce. Podmínky pro pozorování se ale budou lišit na území Česka a Slovenska, protože na východě bude lepší viditelnost úkazu, kde bude probíhat pokročilá fáze zatmění už v době východu úplňku.

„Zatímco v Košicích Měsíc vyjde 25 minut před začátkem úplného zatmění a fáze úplného zatmění tak bude pozorovatelná za pokročilého soumraku, v Praze Měsíc bude vycházet 4 minuty po začátku fáze úplného zatmění a bude tedy poměrně těžké jej za soumraku vyhledat při jeho sníženém jasu na východním obzoru,“ píší astronomové.

Zatmění začne v 19.30 nízko nad východním obzorem, ale bude v té době velmi obtížně pozorovatelné, na východě budou podmínky lepší. V Česku bude potřeba počkat na větší tmu. „Jakmile soumrak pokročí, zatmělý Měsíc vynikne na čisté obloze v tzv. Venušině pásu, což je zemský stín promítnutý do zemské atmosféry,“ píše se v tiskové zprávě.

Během maximální fáze zatmění, která nastane v 20.11 hodin, bude možné červený Měsíc spatřit na obloze alespoň teleskopicky nebo fotograficky i v západních Čechách. S průběhem soumraku uvidíme Měsíc jako stoupající naoranžovělý kotouč.

Závěr zatmění nastane ve 20.52 hodin. Během něj se budou východně od ztemnělého úplňku nacházet planety Saturn a Neptun. Saturn bude i očima viditelný, Neptun v malém dalekohledu.

Vznik zatmění Měsíce

Celková fáze úplného zatmění potrvá 1 hodin 22 minut a 6 sekund. Půjde tedy o jedno z nejdelších úplných zatmění v tomto desetiletí. Ještě asi hodinu budeme moci pozorovat výstup Měsíce ze zemského stínu, částečné zatmění skončí ve 21.56 minut.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce.

Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5 stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde, vysvětlují astronomové.

Výrazně častější je pak částečné zatmění.