Za první váhu dostal vynadáno. Dnes jich má ve sbírce stovku

„Když jsem jezdil na prázdniny k babičce na venkov, přes plot jsem pozoroval traktory, které najížděly k jakési kapličce. Zastavily, vystoupil pán, za chvíli zase nastoupil a s traktorem odjel. Netušil jsem, co tam ty traktory, lépe řečeno jejich řidiči, provádějí. Tak jsem trochu šmejdil a přišel na to, že najíždějí na mostní váhy (váhy určené k vážení těžkých vozidel a jejich nákladu – pozn. red.).“ Pod nájezdovou plošinou pak objevil úžasný mechanismus. Už tehdy ho váhy začaly zajímat a bavit.

Pavel Kusbach sbírá i propagační materiály k vahám, návody k použití a podobně|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Pak našel v kovošrotu pěknou kuchyňskou váhu. Maminka měla na krásu tohoto předmětu jiný názor, zlobila se, že chce Pavel domů tahat takový šrot. On si ale prosadil svou, váhu domů přinesl, opravil ji a stala se základním kamenem jeho sbírky. Do té dnes patří nejen kuchyňské váhy, ale i velká dřevěná decimálka od firmy Josefa Zahrádky. „Pan Zahrádka byl výrobce vah tady na Mladoboleslavsku. Je to srdcovka, tato váha je mi jako Boleslavákovi obzvláště blízká.“

Zahrádkova decimálka je největší kousek ze sbírky pana Kusbacha. „Nejmenší je váha zlatnická, krásně rozebíratelná, zhruba ve velikosti pouzdra na doutníky. A nejstarší váha firmy Lorenz z roku 1870.“ Do sbírky patří také různé dokumenty k vahám, propagační materiály, faktury a podobně.

Váhy ze sbírky Pavla Kusbacha si nyní můžete prohlédnout v Dobrovických muzeích na Mladoboleslavsku, kde budou k vidění do 26. 6. 2026.

Svou sbírku vah a dokumentů k nim by pan Kusbach rád vystavil na delší dobu. Pokud by někdo měl vhodný prostor a zájem, exponáty zapůjčí zdarma.