Zámek Mělník stojí od 9. století. Cítím, že jsem v srdci naší historie, říká Jiří Jan Lobkowicz

18. červenec 2025

V samém srdci Čech, nad soutokem Vltavy a Labe, se tyčí zámek Mělník. Město a panské sídlo držely české královny. Unikátní nejstarší kamenná budova v naší zemi má přes 1 100 let.

Ikonické místo našich dějin s nepřetržitou více než tisíciletou historií od poloviny 18. století patří Lobkowiczům. „Historie původně rytířského, dnes knížecího rodu, sahá ale až do 14. století k rytíři Mareši z Újezda, který byl prvním známým prapředkem Lobkowiczů,“ upřesňuje současný majitel Jiří Jan Lobkowicz (celým jménem Jiří Jan Maria Melchior Lobkowicz).

Rod Lobkowiczů

První Lobkowicz: Mareš z Újezda žil v období vlády Karla IV. a měl tři syny. Dva z nich založili dvě hlavní středověké linie rodu: větev Hasištejnských z Lobkowicz a Popelů z Lobkowicz (později Lobkowiczů). V 16. století však potomci Hasištejnských opustili Čechy. Rodina Popelů zůstala katolickou.

Rodové heslo: Popel jsem, popel budu. „Žít je dar bohů, to tím chtěli předci vyjádřit,“ říká Jiří Jan Lobkowicz.

Erb: Představuje různé části jejich majetku. Časem se měnil, uprostřed zůstal původní erb. Převládají barvy města Mělník – žlutá a modrá.

Vznešený a loajální rod

Lobkowiczové jsou zcela jednoznačně nejvyšším a nejvznešenějším českým aristokratickým rodem. „Spousta předků byla významných. Mým vzorem je Jiří Kristian Lobkowicz, nejvyšší maršál v zemi. Můj pradědeček. Byl politik, hospodář, ekonom, rozšířil majetek a dělal inteligentní politiku v parlamentu v Praze a ve Vídni. K Praze byl velmi loajální.“

Jméno Lobkowicz nese množství památek, dodnes Lobkowiczové mají velký vliv na českou kulturu. „Hodně peněz investovali do umění, do hudby – finančně podporovali Ludwiga van Beethovena. Investovali také do stavebnictví, postavili spoustu budov. Nechali vystavit i nejvyšší knihovnu, ale bohužel shořela,“ vyjmenovává Jiří Jan Lobkowicz.

Původně se Mělník i samotný zámek kněžny Ludmily jmenoval Pšov, podle slovanského kmene Pšovanů. Lobkowiczové do svého dominia Mělník zařadili v roce 1753. August Antonín Lobkowicz ho získal sňatkem s poslední dědičkou z rodu Černínů Marií Ludmilou. „Bydlelo tu 23 českých královen a císař. Žila tu svatá Ludmila, svatý Václav, Přemysl Otakar II.“ Zámek vlastnila mělnická větev až do roku 1948.

Emigrace a návrat

Současný majitel mělnického panství se narodil v emigraci ve Švýcarsku v roce 1956 Otakarovi knížeti Lobkowicz a maďarské hraběnce Susanny Széchényi. „Můj otec emigroval v 25 letech. Zažil druhou světovou válku a komunistický puč v roce 1948. Proto s maminkou odešel. Byl z toho velmi smutný. Ale bylo velmi důležitý, že se mohli vrátit a okruh se uzavřel. Otec zemřel v roce 1995, maminka zůstala v Maďarsku. Milovala koně, tam se jim věnovala. Dožila se 93 let,“ vzpomíná Jiří Jan Lobkowicz.

„Otec mi vždycky říkal, že nejdůležitější je vzdělání. Proto jsme se učili jazyky. Když jsme se vrátili, otec nám ukázal Prahu, potkali jsme se s Karlem Schwarzenbergem a ten nám poradil, ať se učíme češtinu. Ale není to můj mateřský jazyk, učím se pořád,“ usmívá se zámecký pán, který miluje český humor.

Jiří Jan kníže Lobkowicz ve své zámecké rezidenci

Život zámeckého pána

V roce 1992 jim byl zámek navrácen. Kdo přebíral komunisty zabavený majetek, pamatuje, v jak neutěšeném stavu se původně krásné zámky nacházely. Mělnický zámek nebyl výjimkou. Jeho stropy byly zničeny použitím tun betonu. „Fasáda byla ve špatném stavu, ta se musela opravit jako první. Stálo to neuvěřitelně peněz. Museli jsme prodat zámek Hořín, jinak bychom to nedali dohromady.“

Jiří Jan Lobkowicz se o zámek příkladně stará už více než 30 let. Každý den má jednání, kontroluje účetnictví, řídí vinařství, které patří k zámku, vyráží na kontrolu polností a na dálku pečuje o řadu nemovitostí v zahraničí. Bydlí přímo na zámku, kde má byt. „Je to asi 6 + 1, ale ty místnosti jsou obrovské. To je rozdíl mezi bytovou jednotkou a zámkem.“

Stále má připravený servírovací stůl, kdyby přišli hosté. A oni chodí často. Jiří Lobkowicz se svěřil, že moc rád jí a pochvaluje si fantastická jídla od své partnerky. Z terasy má výhled na soutok Labe s Vltavou. „Často tam sedím a pracuju.“

Trojkřídlá stavba a sgrafita

Zámek nad řekou tvoří trojkřídlá goticko-renesanční stavba, která se do nádvoří otevírá vzdušnými arkádami a stěny zdobí psaníčková sgrafita. Nápadná věž vedle zámku patří k chrámu sv. Petra a Pavla.

V podzemí narazíte na směsici chodeb. Ve sklepení vzniká proslulé mělnické víno. „Legenda praví, že se o první výsadbu vinic zasloužila v 10. století sv. Ludmila. Ale je těžké říct, co tady opravdu bylo,“ usmívá se Lobkowicz.

Podle něj každý zámek má svou duši. „Stoprocentně. Je to spojeno s lidmi, kteří tu žili. Pojďme do kaple sv. Ludmily, kde se narodila. Tam tu energii úplně cítíte. Kaple je dodnes tak, jak ji stavěla Eliška Pomořanská. Cítím, že jsem v srdci naší historie.“

Přeji, aby Češi věřili své historii. Aby našli její kořeny. Česko má obrovské schopnosti stát se silným státem v Evropě. Věřím, že Česká republika bude znovu velká!
Jiří Jan Lobkowicz

Na zámek můžete přes léto dorazit od úterý do neděle kdykoliv mezi 9. a 18. hodinou. Při prohlídce mělnického zámku vás čeká celkem 14 sálů a řada unikátních exponátů.

Proč se Lobkowiczové píšou stále s dvojitým „w“ a „cz“? Může mít zámek na střeše satelit? Jak současný majitel prožíval prodej Hořína? Ruší ho při práci parníky nebo proplouvající lodě? Provází po zámku i osobně? Poslechněte si v letním speciálu Zámecké léto. Ptal se Patrik Rozehnal.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.