Zámek v Moravské Třebové patří k nejstarším renesančním památkám ve střední Evropě

Moravskotřebovský zámek vyrostl na místě někdejšího hradu ze 13. století. V roce 1486 ho získal Ladislav Černohorský z Boskovic, který do Moravské Třebové přenesl svoje sídlo. Byl to velmi vzdělaný člověk, studoval v italské Ferraře, Boloni a Padově. Proto si přál, aby jeho zámek odpovídal modernímu stylu italské renesance. A v tomto duchu ho také začal v roce 1490 přestavovat.

8 fotografií

Vstupem do české renesance může být pomyslně jižní brána zámku. Zdobí ji latinský nápis s letopočtem 1492. Pískovcový portál je jedním ze svědků vlastního počátku renesanční přestavby zámku. Dnes je sice vsazený do jižní brány na nádvoří, původně se ale nacházel nad hlavním vchodem, průjezdem do starého zámku. Tato část objektu byla po požáru v roce 1840 stržena.

Portál s nápisem „Ladislaus de Boskovic et Nigromonte dominus castri huius me fecit sub Anno Domini 1492“ (v překladu Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto hradu, mě postavil léta páně 1492) je považován za jednu z nejpůvodnějších renesančních památek ve střední Evropě. Součástí portálu byly portréty Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdaleny Berkové z Dubé. Na jižní bráně zámku dnes můžete vidět jejich kopie, originály jsou součástí zámecké expozice.

Originály portrétních medailonů Ladislava z Boskovic a jeho manželky, které původně zdobily vstupní bránu, jsou součástí zámecké expozice|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Moravská Třebová centrem vzdělanosti

Původní členění a půdorys „starého“ zámku dnes připomíná dlažba na nádvoří. Zámecký areál v době pánů z Boskovic odděloval od města příkop, do zámku se vstupovalo přes kamenný most.

I další majitelé z boskovického rodu zámek upravovali, zásadní přestavba ho ale čekala s příchodem Ladislava Velena ze Žerotína. Díky němu se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti. Ladislav Velen totiž po svých studiích a pobytu v Itálii pozval na svůj dvůr celou řadu významných učenců a umělců. Mimo jiné italského stavitele J. Mottalu de Bonamone, aby dokončil renesanční přestavbu zámku. Z této doby pocházejí zámecké manýristické arkády.

Rytířský sál a jeho klenby se nacházejí v nejstarším křídle zámku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Ladislav Velen ze Žerotína pozval na zámek také italského astrologa a alchymistu Marca Eugenia Bonacinu, který se stal zároveň jeho dvorním lékařem. Druhý návštěvnický okruh vás proto zavede do alchymistické laboratoře Mistra Bonaciny, která je umístěná v nejstarším křídle zámku.

Představu o tom, jak se zámek v průběhu staletí proměňoval, si můžete udělat v expozici Poklady Moravské Třebové. Za důkladnější prohlídku stojí Rytířský sál a jeho klenby. Prohlídka vás zavede také k nejcennějšímu kousku zámecké sbírky. Jedná se o flanderskou tapiserii z počátku 16. století. Nástěnná tapiserie, jejímž hlavním motivem je příběh tragické postavy starověkých mýtů Ifigénie, byla nedávno zrestaurována. A přestože přibližuje antické téma, jsou na ní postavy v renesančních oděvech.