Zanechte stopu na zahradě. Strom s příběhem vás připomene i dalším generacím

„Vybereme místo, kde je půda úrodná, přiměřeně vlhká, středně těžká až lehčí. Zbavíme ji vytrvalých plevelů. Na podzim pozemek vyhnojíme hnojem nebo kompostem a zryjeme do hloubky čtyřiceti centimetrů. Pozemek musí být kvalitně oplocený, aby nám stromky neokusovala zvěř. Semena získáme ze zralých plodů sklizených z vybraných zdravých plodných stromů vhodných odrůd.

Na záhony s hluboko zrytou a dobře urovnanou půdou vyséváme semena buď ihned po sklizni (např. třešňové pecky), nebo je stratifikujeme v nádobách s pískem a vyséváme je až na jaře. Peckoviny můžeme vysévat po sklizni i s dužninou, vlašské ořechy se zeleným obalem, semena jádrovin s vylisovanou drtí. Podzimní výsev je výhodný proto, že semena na jaře stejnoměrně klíčí a odpadá práce se stratifikací. Semena ale musíme posypat nějakým prostředkem, který je ochrání proti myším.

Jak se píše ve Šrotově knize 1000 dobrých rad zahrádkářům, kterou jsem doplnil a aktualizoval: Protože semena ovocných stromů udrží klíčivost jen 1 - 2 roky, nepoužíváme starší semena. Broskvové pecky je vhodné před výsevem rozklepnout kladívkem na švu pecky, jinak by klíčily až o rok později. Sejeme je až koncem dubna, aby pozdní jarní mrazy semenáčky nepoškodily.

Semena uložíme do písku, označíme si je a od začátku prosince držíme písek stále vlhký|foto:Ivan Dvořák

Jádroviny sejeme do rýh vzdálených od sebe 25 cm, peckoviny 30 cm a ořechy 35 cm. Na těžších půdách sejeme jádroviny do hloubky 2 - 2,5 cm, menší pecky 3 - 3,5 cm, velké pecky (švestky, meruňky, broskve) 3,5 - 4,5 cm a ořechy 4 - 6 cm; v lehčích půdách můžeme hloubku setí zvýšit o 1 cm. Pecky a ořechy klademe vodorovně na vzdálenost aspoň 5 cm od sebe. Semeno zasypeme pískem, přihrneme jemnou zeminou a přitlačíme prkénkem. Proti vysychání je vhodné pokrýt záhon tenkou vrstvou rašeliny nebo pilin. Lze použít i plastovou fólii, kterou musíme odstranit ihned, jakmile začnou semenáčky klíčit.

Stratifikace je způsob ovlivnění klíčení semen

Mnohá semena ovocných (ale i lesních) stromů a keřů mají dlouhý klíční klid. Vysejeme-li je suchá na jaře, vzejdou obvykle až v příštím roce, některá dokonce až za dva roky. Stratifikovaná semena vzejdou naproti tomu již v roce výsevu.

Při stratifikaci postupujeme takto: Jeden díl semen promícháme se třemi díly prosátého písku, silně pokropíme a ponecháme několik dní (peckoviny 3 dny, jádroviny 6 dní), aby semena dobře nabobtnala. Poté rozložíme směs na tenkou vrstvu, aby částečně proschla, nasypeme do bedniček hlubokých 30 - 35 cm nebo do větších květináčů a uložíme do sklepa s teplotou 4 – 8°C. Ve dně a víku bedničky mají být otvory, aby mohla vytéci přebytečná voda a měl přístup vzduch. Každých 10 - 15 dní obsah bedničky promísíme, popřípadě zvlhčíme na původní vlhkost. Během stratifikace nesmějí semena promrznout nebo přeschnout.

3 - 5 dní před setím, pokud semena nejsou naklíčená, přeneseme bedničky či květináče do místnosti s teplotou 18 až 20 °C, kde je ponecháme až do začátku klíčení. Naklíčená semena ihned vyséváme; nelze-li vysévat pro zhoršené počasí, uložíme bedničky s naklíčenými semeny do lednice. Stratifikovaná semena vyséváme na jaře obvyklým způsobem do přiměřeně vlhké půdy.

Jednotlivé druhy ovocných dřevin vyžadují různou dobu pro stratifikaci semen: ořešák vlašský 30 - 60 dní, jabloň, hrušeň 80 - 100 dní, meruňka, třešeň 100 dní, broskvoň, líska 120 dní, slivoně 120 - 150 dní a višeň dokonce 150 - 180 dní.

Deníček ovocného stromu

A ještě jeden tip. Pokud si o stromku, o tom vašem „zeleném dítěti“, povedete jakýsi deníček, napíšete kdy, z čeho a proč jste ho začali pěstovat, budete stromek průběžně fotit, předáte pak svým potomkům strom s příběhem, který vás bude po desetiletí připomínat.“