Zapalte svíčku pro oběti šoa a kdo dnes holokaust znevažuje a navštivte židovskou čtvrť ve Slaném
Jak si 27. ledna připomenout oběti holokaustu? Kdo dnes šoa znevažuje? A kde můžete navštívit jedinou funkcionalistickou obřadní síň v Česku?
Jak dnes připomínat oběti šoa
Dlažební kostky obvykle nečiší zrovna čistotou. Platí to i o Stolpersteinech, kamenech s mosaznou destičkou, které na chodnících po celém Česku připomínají oběti holokaustu. Proto se už stalo tradicí, že 27. ledna, kdy se o Mezinárodním dni památky obětí holocaustu připomíná osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi, lidé kameny zmizelých čistí. Izraelská ambasáda v Česku letos nově vyzývá i k zapálení svíčky. Terezie Jirásková natáčela s vedoucí kulturních projektů na izraelském velvyslanectví v Praze Ráchel Polohovou.
„My jsme přemýšleli, jak do té vzpomínky zapojit celé Česko. A tak nás napadlo, že právě ty Stolpersteiny jsou něco, co je umístěno ve všech městech po republice, že bychom mohli udělat takový happening, který by proběhl celým Českem.“
Izraelské velvyslanectví proto oslovilo krajská města a zaslalo jim svíčky se jmény Stolpersteinů. A vyzvalo je, aby výzvu šířila dál do menších měst. „Bylo by fajn, kdyby lidé zapalovali svíčky sami za sebe, aby jich bylo co nejvíce ve stejný večer, v předvečer Dne památky obětí holokaustu. Podle židovské tradice ten den začíná už 26. ledna večer. Zároveň ty svíčky jsou viditelné v noci,“ vysvětluje Polohová.
Kompletní seznam Kamen zmizelých je na českých stránkách Wikipedie.
Kdo znevažuje šoa
Když se sejde několik Židů, skoro vždy se jejich hovor aspoň náznakem dotkne tématu šoa. Ne všichni lidé si ale památku obětí připomínají se stejnou úctou, jak v následujícím příspěvku ukazuje Leo Pavlát.
Podle Hnutí proti antisemitismu, které sdružuje po celém světě více než 400 organizací, publikovalo znepokojivou zprávu. „V uplynulých 12 měsících bylo ve 29 zemích zaznamenáno 214 veřejných projevů znevážení či zneužití pojmu holokaust. Nejednalo se přitom jen o odmítání historických fakt, ale i o obvinění z páchání holocaustu v současnosti. V této souvislosti byly například zmiňovány restrikce v důsledku pandemie koronaviru, izraelsko-palestinský konflikt, výroky opozičních politiků nebo vyjádření ke klimatické změně,“ popisuje Leo Pavlát.
O jaké konkrétní případy se jednalo? A kdo znevažuje holokaust v Česku? Poslechněte si Leo Pavláta.
Proč jet do Slaného
V synagoze ve Slaném u Prahy se v 2. polovině 19. století scházeli místní lékárníci, zubaři, advokáti nebo obchodníci. Dnes tu sídlí policie. O tom, jaká židovská obec ve Slaném před válkou žila, natáčela Kateřina Havránková přímo před budovou bývalé synagogy se slánskou průvodkyní Alenou Zahrádkovou.
Židé ve Slaném nemohli žít do roku 1848, synagoga v maurském stylu je proto až z konce 19. století, kdy se náboženský a kulturní židovský život mohl začít rozvíjet.
Za Slaného pocházela řada zajímavých osobností. Například rodina Fischerů založila ve 30. letech minulého století psychiatrické sanatorium na Veleslavíně, kde se mj. léčila Charlotta Masaryková. Oskar Fischer pocházel z německy mluvící židovské rodiny, ale mluvil plynně česky, protože absolvoval gymnázium ve Slaném. Stal se z něj významný psychiatr a neuropatolog, který popsal Alzheimerovu demenci ve stejném roce jako Alois Alzheimer.
A jak vypadá slánský židovský hřbitov? A jak vznikla jediná funkcionalistická obřadní síň? I na to odpovídá Alena Zahrádková.
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.