Zdeňka Burianová je dlouholetá přítelkyně rodiny malíře Josefa Lady. Jako malá mu seděla na klíně

28. prosinec 2024

Zdeňka Burianová se narodila ve vesnici Lendsedly. Do sousedních Hrusic ale chodila do školy. A jako malá zažila pohádkově zasněžené zimy jako z obrázků Josefa Lady. A osobně poznala dokonce i samotného pana malíře, kterému jako pětiletá mohla sedět na klíně. Nejen to ji s rodinou známého českého umělce spojilo na zbytek jejího života.

Dědeček Zdeňky Burianové byl spolužákem Josefa Lady, seděl s ním v jedné lavici v hrusické trojtřídce. „V té době jsem si neuvědomovala, že bych měla dědečka víc poslouchat, když mi vyprávěl o Pepíkovi Ševcovic, jak se Josefu Ladovi tehdy v Hrusicích říkalo,“ vzpomíná s úsměvem pamětnice.

Do rodiny Josefa Lady ji ale přivedla ještě i jiná okolnost. „Můj nastávající manžel chodil k nám do hospody, kde jsme se seznámili a začali jsme spolu chodit. A já jsem se později dozvěděla, že je spřízněný s rodinou Ladových. Protože jeho babička Růženka byla vzdálenou sestřenicí dcery Josefa Lady Aleny. A ta se pak stala kmotrou mého muže a šla mu i za svědka na naší svatbě,“ popisuje sblížení s malířovou rodinou Zdeňka Burianová.

Bez ohledu na pozdější dlouholeté přátelství se do jeho obrázků zamilovala už jako malé děvčátko, které podle jeho kreseb zkoušelo samo malovat. „Milovala jsem jeho zimní obrázky. A měla jsem ráda i básničky a jak jsem rostla, zamilovala jsem si verše Jaroslava Seiferta. A Josef Lada ilustroval jeho básnickou sbírku Chlapec a hvězdy,“ připomíná pamětnice.

Když se pak s rodinou Josefa Lady osobně seznámila, začala ji jeho tvorba zajímat ještě víc. Do podrobností jeho práce i osobního života ji nejvíc zasvětil jeho zeť, manžel Aleny Ladové Jan Vrána. I díky němu se po otevření Památníku Josefa Lady v Hrusicích stala na řadu let jeho vedoucí.

Zimní obrázek ponocného

Na obrázcích Josefa Lady je spousta míst, která byste v Hrusicích a jejich okolí dodnes našli. V první řadě samozřejmě hrusický kostelík sv. Václava. Nebo zříceninu nedalekého hradu Zlenice. A v neposlední řadě i místní hospody. „Za Ladova života byly v Hrusicích hospody tři. Ta nejznámější byla hospoda U Sejků. Ale když Lada maloval svůj slavný obraz Hospodská rvačka, spojil na něm dohromady interiér všech tří hospod, včetně hospodského pana Sejka,“ vysvětluje Zdeňka Burianová.

Ona sama má nejraději obrázek, na kterém je zasněžená vesnická ulice, na ní ponocný a v okolních domcích rozsvícená okna. „To je obrázek, který mě díky té zimní atmosféře dokáže doslova vtáhnout. Navíc ten ponocný v těch Hrusicích skutečně žil, byl to ponocný Franta. O to víc je mi ten obrázek blízký.“

Co všechno je dnes k vidění v Památníku Josefa Lady, kam je možné se vydat po jeho stopách v okolí Hrusic a kde ve vesnici stojí socha kocoura Mikeše, se dozvíte při poslechu celého pořadu.

Spustit audio