Zelená brána nabízí nejkrásnější výhled na Pardubice. I na vzdálený hrad na Kunětické hoře
Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.
Dominantu tvoří vysoká věž, jejíž charakteristická střecha dala celé stavbě jméno. Označení „zelená“ odkazuje na barvu, která se během staletí vytvořila na měděném opláštění střechy. Brána dlouhá léta představovala hlavní vstup do města a zároveň důležitý obranný bod pardubického opevnění.
Zájemcům dnes nabízí výstup na vyhlídkový ochoz ve výšce několika desítek metrů, ze kterého je možné obdivovat historické jádro města z neobvyklé perspektivy. Každá světová strana navíc ukazuje jinou tvář Pardubic. „Nejmalebnější je asi východní strana, kde je v dálce vidět hrad Kunětická hora, před ním opravené Automatické mlýny a Pernštýnské náměstí s novorenesanční radnicí. Ta byla v minulosti terčem kritiky, ne snad kvůli své podobě jako takové, ale proto, že do té historické zástavby nezapadá,“ vysvětluje historik Jan Ivanega.
Zvlášť působivý je i pohled na sever, kde je vidět pardubický renesanční zámek a kostel svatého Bartoloměje. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout i na hřebeny Orlických hor a do Krkonoš. Ve večerních hodinách nabízí ochoz navíc atraktivní pohled na město zalité zapadajícím sluncem.
V letech 2024 až 2026 prošla Zelená brána největší obnovou za poslední desetiletí. Restaurátoři a stavební odborníci se zaměřili především na opravu kamenného zdiva, výměnu poškozených kamenických prvků, nové spárování a úpravu fasád tradičními postupy odpovídajícími historickému charakteru stavby. Součástí prací bylo také obnovení průchodu pod věží, který byl během rekonstrukce uzavřen.
Po dokončení obnovy získala Zelená brána stabilnější konstrukci a uchovala si tak na další roky důstojnou podobu, která respektuje její historickou hodnotu. Zároveň zůstala zachována charakteristická neomítnutá podoba věže, na kterou jsou místní obyvatelé zvyklí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
