BÁŇ
Včera jsem tu načal povídání o jazykovém zákulisí pojmenování našeho dnes nejlepšího fotbalového klubu, tedy Baníku Ostrava. A nestihl jsem toho mnoho. Jen jsem úplně mladým posluchačům prozradil, co asi nevěděli, že baník je slovenské slovo, které znamená horník, a že pojmenování ostravského klubu pochází z těch nejtvrdších komunistických dob, kdy se klub ve městě, kde byly doly, prostě musel jmenovat Baník.
Stačil jsem včera také ještě říct, že slovenské baník a české báňský pocházejí z praslovanského baňa, které znamenalo lázeň či koupelna a slíbil jsem, že dnes povím, jak souvisejí slova baník, báňský, báň, baňka a balneologie. Začnu balneologii. Toto odborné pojmenování lázeňství pochází z latinského balneum či balineum, které je z řeckého balaneion, což jsou všechno pojmenování lázně. Z klasického latinského balneum pak v mluvené, takzvané vulgární latině vzniklo slovo bannea či bannia a z tohoto slova si Praslované utvořili výraz baňa, kterým rovněž pojmenovali lázně.
Abychom se od lázní konečně dostali dál, musíme říct, jak staré praslovanské lázně, tedy baně, vypadaly. Byly zapuštěné do země a hlavně měly okrouhlý, oválný tvar. Díky tomuto tvaru baní se baňa či báň postupně začalo říkat i lecčemu, co mělo podobný oválný tvar, zvláště předmětům vydutým. Tak vzniklo pojmenování báň například pro kostelní kopuli nebo baňka pro baňatou, vydutou nádobu či nádobku, aké výraz bandaska pravděpodobně patří do tohoto příbuzenstva.
Pojmenování dolů slovem baňa vzniklo prý v hornickém slangu. Staré doly na rudu staré lázně lecčím připomínaly, etymolog Václava Machek uvádí tyto společné rysy dolů a lázni: "zapuštění do země, poměrná těsnost, kamenný spodek i stěny, vysoká teplota, horníci pracovali téměř nazí".
A už zbývá jen objasnit, jak s Baníkem, balneologií, báněmi na věžích a skleněnými baňkami souvisí báň jako vězení. Toto slangové až argotické pojmenování jsme přejali snad z italského bagno či z francouzského bagne; obě slova označují těžké vězení a vznikla z latinského balneum, lázně, podle pověstně těžkého vězení, které bylo v antických dobách zřízeno pro otroky a galejníky z bývalých cařihradských lázní.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
