Barvínek

5. říjen 2005

Po včerejší komedii plné omylů kolem hezkého českého pojmenování rostliny libečku, které ve skutečnosti původem vůbec české není, se budeme věnovat dalšímu krásnému botanickému pojmenování. Také výraz barvínek zní poeticky a přímo staročesky. A také s ním je všechno jinak.

Jen tak od stolu by se možná dalo spekulovat, že barvínek je rostlina dříve používaná k barvení, a proto že má toto jméno. Ne, barvínek není a nikdy nebyl takzvaná barvířská rostlina. Druhé vysvětlení lépe odpovídá skutečnosti. Rostlině z čeledi toješťovitých, latinským jménem Vinca minor, jinak česky také zvané brčál, se asi říká barvínek, protože je stálezelená, na zimu neopadá, drží si svou barvu. Ne ani z této, tentokrát pravdivé skutečnosti jméno barvínku nevzniklo, to jen přispělo ke konečné podobě výrazu, jehož původ se slovem barva nemá nic společného. Ale i kdyby krásně český znějící barvínek bylo od slova barva, nešlo by i o české slovo, protože výraz barva, jak jsem tady o tom už jednou mluvil, není český, ale původem německý, přesně řečeno z hornoněmeckého předchůdce němčiny. V dnešní němčině je barva Farbe.

Michal Novotný

Takže už si konečně povězme, kde se slovo barvínek vzalo. V latině. Tam se brčálu říkalo pervinca, což je buď ze slovesa vincire, vázat, protože stonky barvínku jsou ohebné a používaly se jako provázky, nebo z vincere, vítězit, což by souviselo se zmíněnou stálezeleností - barvínek jakoby vítězí nad zimou a neopadá, nemění barvu. Latinské pervinca se pak v němčině změnilo na Beerwinck a toto slovo naši předkové slyšeli nějak jako barvínek, což jim přišlo logické, když brčál nemění v zimě barvu. Slovo barvínek je pozoruhodné i tím, že v této podobě vzniklo v češtině a odtud se rozšířilo do polštiny, z ní do ukrajinštiny a nakonec obohatilo i ruštinu. Ještě mám trochu času na brčál. Toto další pojmenování barvínku na počátku obrození asi Jan Svatupluk Presl převzal z jihoslovanských jazyků. Srbsky se barvínku říká brčanova tráva a ve slovinštině se břečtanu říká brščél. My dnes slovo brčál používáme i jako označení zelenosti opravdu zelené a nemusí jít o rostliny; když je nám například špatně, můžeme zezelenat jako brčál.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.