BERAN
Jednadvacátého března Slunce vstoupilo do znamení Berana, a tím konečně nastalo jaro. Tedy to astronomické. To skutečné poněkud váhalo. My si tu v každém případě, jako obvykle, něco povíme o jazykovém zákulisí pojmenování astrologického znamení a astronomického souhvězdí Berana nebo jak se také někdy říká Skopce.
Než povím, proč se to souhvězdí jmenuje podle samce domácího zvířete, o jakého berana z řeckých mýtů vlastně jde, promluvím o jazykovém pozadí českých slov beran a skopec. Nejprve, jaký je mezi beranem a skopcem rozdíl. Skopec je beran jaksi bývalý, tedy zbavený svého mužství neboli vykleštěný. Což je vidět přímo na slově skopec. Praslovanské skopc, z něhož jsou i polské skop, ruské skopéc, které však znamená eunuch, a srbské škopac, vzniklo ze slovesa skopiti, které znamená vykleštit. To sloveso má idoevropský původ, a tak do širšího příbuzenstva skopce patří i latinské capo, což je pojmenování kapouna, tentokrát tedy kohouta připraveného o mužství. České kapoun je pak z latinského capo, takže dvě nepodobná slova skopec a kapoun jsou jazykově velmi blízce příbuzná. Ze slova skopec pak pochází i výraz skopičina ? našim předkům se zdálo, že vykleštění berani rádi vyvádějí hlouposti. A abychom téma vyčerpali, musím dodat, že slovo skopčák, i když je výrazu skopec dost podobné, z něj nevzniklo. Toto hanlivé označení sudetských Němců a později Němců vůbec pochází ze spojení "člověk s kopců", sudetští Němci žili v pohraničních horách, v kopcích.
Ale zpět k beranovi. Toto slovo je z praslovanského baran, z něhož vznikla velmi podobná pojmenování samce ovcí i v jiných slovanských jazycích. Jak vzniklo praslovanské slovo, odborníci nevědí. Někteří poukazují na albánské berr a italské bero a říkají, že by tu mohlo jít o takzvané praevropské slovo, tedy o výraz, který naši předkové převzali od původních obyvatel Evropy. Jiní odborníci vědí, že v perských jazycích se jehně řekne barra a staroindicky urana, a navrhují tedy pokládat slovo beran za indoevropské nebo za vypůjčené z východních jazyků.
Podle odborníků nepochybný indoevropský původ mají pak pojmenování ovce a jehně. České ovce je stejně jako ruské ovca, latinské ovis, staroněmecké ouwi, řecké ois a indické avi z indoevropského oui. Mimochodem, ovce prý byla první živočich, jehož Indoevropané domestikovali. Pojmenování ovčího a beraního mláděte slovem jehně pak je z indoevropského aghno. Zajímavější určitě je, že z výrazu jehně pochází slovo jehněda. Jehnědy mají stejně jemné chloupky jako jehňata.
Vysílá se v pondělí 31.3.03
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
