Beskydský hřeben Gruň nabízí krásné výhledy na blízké i vzdálené hory. A v noci úplně tmavou oblohu
V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.
Ty, jenž si přišel z doliny,
tož od hamerské dědiny,
buď zdráv, se potěš pohledem
na Gruň náš jediný.
Takto opěvoval krásy beskydského hřebene Gruň básník Petr Bezruč někdy kolem roku 1917. Rád se těmito místy procházel, objevoval krásy tak zvaných Zadních hor a v klidu poseděl na Švarné Hance. Nejstarší turistické chatě v Beskydech.
Gruň se táhne od Kotoščiny nedaleko Bílého Kříže až k vrcholu Příslop. Na hřebeni se mezi vrcholy Janikula a Kozlena rozkládá osada Gruň, která spadá pod Staré Hamry. Dnes téměř výhradně turistická oblast kdysi žila svým vlastním všedním životem. Lidé zde hospodařili, děti chodily do školy, na loukách se pásly krávy, kozy a ovce.
Až s výstavbou přehrady Šance v údolí začal v 70. letech minulého století odliv stálých obyvatel i z této horské osady. Bezručova škola byla zavřena a dnes je z ní penzion. Zbožnost dávných horalů dodnes připomíná dřevěný kostelík Panny Marie Pomocné z roku 1887.
Turista jdoucí po hřebeni Gruně se rozhodně nemusí bát o své pohodlí. Občerstvit se může na místech, které psaly minulost beskydské turistiky. Ať už je to hotel Charbulák, či chata Švarná Hanka. Právě na ní byla před deseti lety založena Beskydská oblast tmavé oblohy. A tak stojí za to se vydat na Gruň nejen přes den, ale také v noci. Třeba u příležitosti Noci vědců, kdy tady můžete na vlastní kůži zažít pravou beskydskou tmu a nahlédnout i do tajů vesmíru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
