Bistro

Výraz bistro je možná ještě záhadnější než pojmenování automat. Pozoruhodné na něm je už to, že ho Slovník spisovného jazyka českého vydávaný kolem poloviny minulého století vůbec neuvádí. Jedná se tedy o slovo v češtině poměrně nové. Je až ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, který vyšel v 70. letech; jeho význam se tam vysvětluje slovy "menší bufet" a v poznámce, která má objasnit jeho původ, se uvádí, že jde o původně ruské slovo, které jsme přejali prostřednictvím francouzštiny. Stejnou poznámku jsem našel v jednom článku v časopise Naše řeč z roku 1971. Tyto údaje pravděpodobně souvisejí s teorií nebo raději řeknu historkou, která se čas od času v různých verzích objevuje v přílohách a magazínech. Prý ruští vojáci, když se za válek proti Napoleonovi v roce 1814 dostali až do Paříže, v tamních hospůdkách často vykřikovali slovo bystro, tedy rychle. Někdy se píše, že tak honili číšníky, jindy se můžeme dočíst, že to bývalo obdivné zvolání na tím, jak rychlá obsluha na rozdíl od pomalé ruské v Paříži je. Proč se ale slovo bistro píše s měkkým i, když údajně původní ruské bystro má ypsilon, historka nevysvětluje. Ostatně nejspíš není pravdivá.

Michal Novotný

Jiří Rejzek ve své etymologickém slovníku píše, že opravdu jde o francouzské slovo bistrot, které je ve francouzštině jako lidové pojmenování hospody skutečně od 19. století. O ruských vojácích ani o ruštině však současný etymolog nemluví. Říká: "Snad nějak souvisí s bistouille, patok, špatná kořalka, z bis-, dvakrát a touiller, přehrabovat, přetřásat."

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz