Bleší trh v Jaffě

I když jsem byl v Izraeli už třikrát, nikdy jsem se nedostal dál než na kraj přístavu Jaffa propojeného s Tel Avivem. Podle Bible byla Jaffa založena hned po potopě světa synem samotného Noa. Archeologové objevili v Jaffě stopy po osídlení z 20. století před občanským letopočtem, takže je to jeden z nejstarších přístavů na světě. Dnes platí za centrum umění, řemesel a restaurací - a také s ním je spojen jedinečný bleší trh. Předchází mu širší ulice, lemovaná obchody a krámky se vším, co si jen lze přát. A i  když to ještě nebyl ten  pravý bleší trh, stálo za to se tu zastavit.

Vešli jsme se ženou do obchodu plného koberců. Přiznám se, že to je moje neukojená vášeň, protože na dlažbu, kterou máme v domě a která je vytápěná elektřinou, nelze koberce pokládat. Tak se na ně aspoň rád dívám. A v Jaffě je na co se dívat. Majiteli viditelně vadilo, že nemám konkrétní přání. Až manželka přece jen vyslovila to, na co čekal - ráda by arabský modlitební kobereček, který by si pověsila na zeď...   

Musím uznat, že ten mohutný chlap, majitel obchůdku, se snažil, až mi ho bylo líto. Prohrabal hromady těžkých koberců a sliboval, že tady přece jen ten jeden pravý musí být. Jen co mu pomůžu zvednout tyhle a tyhle peršany, afghány a další a další nádhery. Nakonec to vzdal. Nemá, ale kdybychom odpoledne šli kolem, jistě sežene u konkurence. 

Vyšli jsme ven a pokračovali uličkou plnou vyvěšených koberců, šátků a závěsů. A mezi nimi narazili na obchod, na jehož štítě bylo napsáno, že majitel leccos prodá, leccos ne. Do té druhé kategorie patřila třeba motorka z dvacátých či třicátých let, která by dozajista učarovala našim veteránistům.

A pak už jsme narazili na ten pravý bleší trh. Tam už nestály žádné krámky, každý si mohl položit na zem kus látky nebo papíru a nabízet, co ho napadlo. Od zboží, jehož koupě stála za zvážení, až po naprosté nesmysly. Ale brzy jsme pochopili, že těm, kdo nabízeli, nešlo jen o výdělek. Ten bleší trh v Jaffě je hlavně společenskou záležitost. Prodejci se baví mezi sebou a konverzovali s příchozími, všude je slyšet hlasitý hovor a smích. Bleší trh v Jaffě je prostě místem plným radosti – z několika šekelů výdělku, ale hlavně z popovídání o tom, co kdo shání, co našel a co ho potěšilo.

Manželka si z blešího trhu v Jaffě odnesla krásný náramek s modrým kamenem. Oba víme, že není ze stříbra, jak se prodejce dušoval, ani že kámen není nijak vzácný, jak také tvrdil. Ale nosí ho ráda, protože je z Jaffy. A já si na bleším trhu konečně pořídil chanukový svícen, který nám doma chyběl. Malý, ale starodávně vypadající. Pravda, šroub, který zespodu drží pohromadě podstavec s rameny svícnu, je zcela nový, stejně jako jsou obě části svícnu odlitky. Patina však tvůrci vyšla celkem slušně. A tak, až na tomhle novém svícnu rozsvítíme první svíčku v první den Chanuky, bude nám s manželkou jedno, jak je ten svícen starý. Bude poslem radosti ze vzdálené izraelské Jaffy.