Boeing odejde z Vodochod za dvě koruny

To se však nenaplnilo a již více než půl roku se vedou rozhovory o podmínkách odchodu Boeingu z Aera. Ve středu by se této záležitosti měla věnovat vláda. Kabinet na začátku roku rozhodl, že partnerství s americkou firmou v Aeru ukončí, s čímž Boeing souhlasil. Předmětem jednání se staly podmínky jeho odchodu ze společnosti, ve které sice většinu akcií stále vlastní stát, ale manažersky ji od roku 1998 ovládá menšinový vlastník Boeing Česká - konsorcium společností Boeing a ČSA, kde však má český letecký přepravce pouze 0,01procentní podíl. Boeing po státu za svůj odchod požadoval miliardové odstupné, Ministerstvo financí navrhlo jednu korunu.

Podle vyjádření náměstka ministra financí Eduarda Janoty pro deník Právo odejde Boeing z Aera za symbolické dvě Kč. Američané mají v Aeru prostřednictvím Boeingu Česká 35procentní podíl a po třetině akcií vlastní Česká konsolidační agentura a Letka, která je dceřinou firmou Fondu národního majetku. Právě Letka a ČKA by si mezi sebe měly po podepsání smlouvy rozdělit podíl Boeingu. Stát se tak po letech opět stane stoprocentním vlastníkem Aera. Stát již Aeru vypověděl záruky na úvěry, v důsledku čehož zaplatí za závazky podniku v následujících dvou letech z rozpočtu až 9,3 miliardy korun. Na žádost vlády provedla společnost PricewaterhouseCoopers letos ve firmě forenzní audit, který odhalil řadu nedostatků. Podle týdeníku Euro nyní probíhá policejní vyšetřování, při němž se zkoumají obchodní smlouvy. O tom, že vítězem tendru na zhruba třetinový akciový podíl v Aeru je konsorcium vedené společností Boeing, rozhodla vláda Václava Klause v květnu 1997. Vstup společnosti do Aera poté dojednala vláda Josefa Tošovského, která se zavázala garantovat úvěr 38 miliard korun. Podmínkou bylo uzavření smlouvy o kapitálovém vstupu konsorcia po celou dobu státní záruky, tedy do konce roku 2008. Konsorcium poté zvýšilo základní jmění podniku o 950 milionů korun, za což získalo asi 35 procent akcií Aera. Aero se však doposud marně snažilo získat v zahraničí odbyt pro svůj stěžejní výrobek - bitevník L-159. Jediná zakázka přišla od české armády na 72 strojů, což však zdaleka nestačilo pokrýt náklady na vývoj a výrobu. Zakázku navíc provázelo značné zpoždění dodávek - poslední stroj armáda převzala až letos v lednu. Penále za to, že Aero dodalo české armádě bitevníky L-159 pozdě, činí 700 až 800 milionů korun. Podle Lidových novin nyní Aero vyjednává zhruba s deseti kupci pro L-159. Podle tisku není jasno okolo dalšího projektu Aera - civilního letounu Ae 270 - Ibis, který stále nemá potřebné certifikace. Problém je údajně také s jejich cenou. Podle Eura existují pevné objednávky, vzhledem k oslabení dolaru by výroba letadel byla pravděpodobně ztrátová. Nejviditelnějším výsledkem působení Boeingu v Aeru byl kontrakt na montáž vrtulníků od americké společnosti Sikorsky Aircraft z roku 2000. Spolupráce s prestižním výrobcem byla ale pro Aero prodělečná, podle Eura projekt připravil firmu o 1,2 miliardy korun. Po nedávném dodatku ke smlouvě, která je dle Eura prakticky nevypověditelná, ale údajně přestal být ztrátový. Aero zakončilo rok 2003 s čistým ziskem 313 milionů korun. V roce 2002 vykázalo zisk 760 milionů korun, o rok dříve 683 milionů. Tomu však předcházelo desetileté období ztrát, v letech 1996 až 1999 firma končila se ztrátou přes dvě miliardy korun.