Bublák a Hartoušovské mofety na Chebsku chrlí nejvíc hélia v Evropě
V údolí říčky Plesná, která je přítokem řeky Ohře na Chebsku, najdete několik unikátních míst s vývěrem sopečných plynů – mofet. Mofety jsou výrony oxidu uhličitého na zemský povrch z nitra Země. Ten největší v oblasti se jmenuje Bublák a svému jménu je opravdu věrný. Výlet ale doporučujeme začít prozkoumáním Hartoušovských mofet u obce Hartoušov.
U Hartoušovských mofet najdete také starou geologickou sondu, ve které plyny bublají zhruba v půlmetrové hloubce skrz bahno. Výron tu proto vydává zajímavé hluboké tóny. Od Hartoušovských mofet pokračujte po proudu Plesné až k obci Vackovec. Tam se v poměrně neprostupném terénu nacházejí největší místní mofety, kterým se říká Bublák. Nemůžete je přeslechnout.
Jak se k nim budete blížit, určitě je i ucítíte – koncentrace oxidu uhličitého v okolním vzduchu je znát. Téměř sto procent plynů (99,8 %) tvoří oxid uhličitý. Ve dvou desetinách je zastoupen například dusík a kyslík. Velice vzácná a unikátní je tu koncentrace izotopu hélia, která je údajně nejvyšší v Evropě.
Místo získání potravy stanou se obětí otravy
Oxid uhličitý funguje jako dokonalá přírodní smrtící past. Voda prosycená tímto plynem přitahuje hmyz, který však kvůli němu hojně hyne. Uhynulý hmyz pak zase láká ptáky a další živočichy, které pak často potká stejný osud. Jen při natáčení reportáže jsme u jedné mofety viděli mrtvou červenku, u další drozda a v Bubláku plavaly dvě otrávené ropuchy. Všichni tito tvorové doplatili na lákavou nabídku jídla v podobě mrtvého hmyzu.
Pohled na plynové vývěry, tedy mofety, je uchvacující. Vidíte „vařící se“ vodu, která je přitom studená. Chuťově připomíná perlivé minerálky, ale o minerální vodu v pravém slova smyslu nejde. Je možná pitná, ale od její konzumace odrazuje právě zvýšený výskyt uhynulých živočichů v okolí.
Co o místu říkají geologové
Vývěry minerálních vod a plynného oxidu uhličitého v mokřadech podél říčky Plesná jsou nápadnými projevy přirozeného odplyňování Chebské pánve podél Hrzínského zlomu.
Z výzkumů vyplývá, že v oblasti existují trhliny do velkých hloubek zemské kůry. O tom svědčí mimo jiné přítomnost helia. V mofetu Bublák naměřili geologové poměr izotopů helia více než šestkrát vyšší než je hodnota hélia vzdušného. Podobných koncentrací dosahuje hélium jen okolí aktivních sopek, například Etny.
K Bubláku vede jen kolíky vyznačená stezka v mokřinách. Doporučujeme proto na výlet k němu vhodnou pevnou obuv. Údolní niva říčky Plesná, kde vyvěrají plyny z nitra Země, by se měla v brzké době stát přírodní rezervací. Důvodem ochrany je mimo jiné dokonale zachovalá mokřadní flóra a fauna spolu s vývěry vody a plynů. Území představuje jednu z nejzachovalejších niv v Karlovarském kraji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Víc budeme mluvit o Číně než o Rusku, to už je dnes upadající hráč, předpovídá exdiplomat Landovský
-
Slováci znovu demonstrovali za proevropské směřování země. Protesty se konaly v 50 městech
-
Případů násilí na českých školách přibývá. Pomoc by mohly neziskové organizace i bezpečnostní školení
-
Návštěvu je slušné avizovat předem. Szijjártó a Orbán ukázali, kdo jsou jejich spojenci v Česku, říká Petříček