Budoucí Památník Romů a Sintů v Letech u Písku návštěvníky provede i stezkou vězně
O budoucí podobě Památníku Romů a Sintů v Letech u Písku nedávno rozhodla krajinářsko- architektonická soutěž. V její porotě zasedli i pozůstalí po Romech, kteří byli v protektorátním takzvaném cikánském táboře v Letech vězněni, anebo tam dokonce přišli o život.
Vítězný návrh na budoucí podobu Památníku Romů a Sintů v Letech u Písku pochází z dílny Ateliéru Terra Florida a Ateliéru Světlík. V porotě, která vybírala z jednačtyřiceti soutěžních návrhů, zasedl i předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Návrh se mu líbil z těchto důvodů.
„Že dobře pracoval s prostorem, který už tam je, a že nepotlačuje přírodu. Když se podíváte na pohřebiště, tak tam také dobře pracuje s prostorem – je tam provzdušněnost, cítím tam trochu svobody.“
Nad vítězným plánem mi Čeněk Růžička ukazoval, co ho nejvíc na návrhu zaujalo.
„Na stezce je replika původního baráku, pak je tam mučicí kůl a tady potom je model tábora tak, jak skutečně vypadal s tím původním rozdělením. Teď je tam nějaký model, na kterém není patrné, že tam byla segregace – ženy zvlášť, děti zvlášť a muži zvlášť. V originále to bylo tak, že v tom oplocení toho původního tábora to ještě bylo rozdělené na tři kóje, kde byli ženy, muži a děti zvlášť. Myslím si, že to je dost poučné, protože rozdělit rodiny a zejména matky od dětí – to je přeci nepředstavitelné! Ale dělo se to. Takže tohle je pro mě hodně důležité.“
Součástí řešeného území v Letech je i prostor bývalého velkokapacitního vepřína, který byl na místě vystaven v 70. letech minulého století. Čeněk Růžička poukazuje na to, jak s ním nový plán památníku pracuje.
„Jedna ta budova původního prasečáku, myslím, že tam nezůstane celá, ale zůstane z ní čelo. K tomu budou nějaké lavičky, vysvětlující tabule atd. Líbí se mi, že je to zakomponované do stromů, které budou reflektovat původní stromy. Na pohřebišti za památníkem bude velký sedmi až osmimetrový kříž. On už tam kdysi byl, ale shnil, tak ho tam obnovíme a bude tam také klekátko. To je obrovská symbolika. Kdo se bude chtít nějakým způsobem očistit, že se to tady stalo ze strany českého národa, tak tam může požádat o odpuštění.“
A jak dodává jedna z autorek vítězného návrhu Lucie Vogelová, součástí památníku bude i takzvaná Stezka vězně.
„Vy si spolu se vstupenkou vyzvednete také číslo, ale nevíte, k čemu to číslo slouží. Pak si buď stáhnete aplikaci, která vás povede, anebo dostanete audiozáznam. A na té nepřímé cestě, která obchází náš návrh, máme různá zastavení, která vás provedou životem tábora. Budou tam i nahrávky pamětníků a romské písně. Ponechali jsme tam i torza toho vepřína, který je naprosto gigantický, nechali jsme tam torza některých těch budov v lese.“
Stezka vězně připomíná každého z třinácti set vězňů tábora v Letech.
„Má to celou pointu, když se dostanete přes všechna tato stanoviště, která jsou nějak hierarchizovaná, tak končíte u té zdi z druhé strany, která je celá z plechu. Ten plech je úplně vyleštěný, symbolizuje zrcadlo, a když vy přicházíte, vidíte sám sebe jako člověka, který šel tuto stezku. A na konci se dozvíte, jaké to vaše číslo mělo osud. Na kruhovém prostoru jsou totiž v betonové cestě takové pásky, a každý ten pásek symbolizuje jednoho člověka. Ten je tam napsaný svým jménem, ale ne číslem, a číslo se dozvíte na konci na konci té zdi, až když uvidíte podle čísla na vaší vstupence, kdo to byl.“
Areál budoucího památníku v Letech u Písku je ve správě Muzea romské kultury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
