BÝK

Takže Býk, latinsky Taurus. České pojmenování tohoto samce hovězího dobytka je všeslovanské, ve všech slovanských jazycích se jmenuje skoro stejně jako v češtině, jen má ve většině z nich krátkou podobu, byk. Ostatně stejně jako v původní praslovanštině. Slova byk a býk mají onomatopoický, tedy zvukomalebný původ. Vznikla ze slovesa bukat, které bylo variantou slovesa bučat, z něhož je naše dnešní bučet. Byk bylo zvíře, které buká, tedy bučí. Úplně stejným způsobem vzniklo i pojmenování ptáka bukače. Ten také buká. Slovesa bučet, bučat a bukat vznikla ze zvukomalebného citoslovce bú, jimž vyjadřujeme abych tak řekl hlas býků, krav a volů. Ostatně i německé a anglické pojmenování býka, tedy Bulle a bal, psáno bull, jsou určitě stejného zvukomalebného původu. Onomatopoický původ má podle jedné z několika teorií i slovo vůl, kterým označujeme abych tak řekl bývalého býka, ale o volovi až jindy. Dnes je na programu býk, k jehož českému pojmenování ještě řekněme, že z něj pocházejí i slova bejkovec, což byl karabáč původně spletený z býčích žil, a zabejčit, což je sloveso vzniklé díky tomu, že býka pokládáme za symbol mimořádné síly.

Michal Novotný

A teď už konečně k Býkovi na obloze. V dobách dávných Chaldejců, Egypťanů a také Keltů byla jarní rovnodennost v období, kdy Slunce procházelo Býkem, a tak toto souhvězdí bývalo zobrazováno jako první, jím začínal rok. Což se od té doby posunulo, takže dnes je prvním zvířetníkovým souhvězdím Beran. Pojmenování souhvězdí Býka se odvozuje od poměrně známé příhody z řecké mytologie, té na kterou naráželi Voskovec a Werich, když v jednom ze svých dialogů ve 30. letech minulého století mluvili o Evropě a konstatovali, že Zeus se "musel proměnit v bejka, aby s ní vůbec něco bylo".

Přesně je to tak, že Zeus se neproměnil v býka proto, aby s Europé, mimořádně krásnou dcerou sídónského krále Agénora, vůbec něco bylo, ale především proto, aby unikl pozornosti své žárlivé manželky Héry. Zeus se do Europé zamiloval, samozřejmě chtěl, aby "s ní něco bylo", a tak ji proměněný v býka, a to zlatého, unesl přes moře na Krétu. Tam s Europé něco bylo nejméně třikrát, protože z té lásky pošli tři synové. Zeus se pak o Europé řádně postaral, jednak ji bohatě provdal, jednak jejím jménem pojmenoval nový světadíl, tedy Evropu, a tak zajistil, že jméno dcery sídónského krále nikdy nebude zapomenuto.

A zapomenuta nebude ani historka s proměnou nejvyššího boha v býka. Býk na obloze je Zeus převlečený za zvíře za účelem abychom tak řekli mimomanželského styku.