Čaputová vyznamenala Jána Cibuľu. Lékaře, který svůj život zasvětil snaze o zlepšení situace Romů nejen na Slovensku, ale i ve světě

Ján Cibuľa zemřel 18. srpna 2013 ve švýcarském Bernu. Podle Čaputové získal Řád Ľudovíta Štúra I. třídy in memoriam za mimořádné zásluhy o rozvoj v sociální oblasti a za šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

„Každý, kdo den co den zodpovědně pracuje pro sebe a pro svoje blízké, pro svoji komunitu a region, pracuje zároveň i pro svoji vlast. Z mého pohledu je vlastencem každý, kdo svoji práci dělá nejlépe, jak umí, každý, kdo hájí lidské hodnoty i v nelehkých časech a na úkor vlastního prospěchu.“

„Naše země potřebuje pro svůj úspěšný rozvoj realistickou a inspirující vizi. Potřebuje neustále zdokonalovat infrastrukturu státního úspěchu a mnoho dalších věcí, ale už teď máme to nejdůležitější – výjimečné lidi s výjimečným přínosem pro vlast.“

Romové jako národ

Ján Cibuľa vedle své medicínské praxe obětoval svůj volný čas boji za práva Romů a za zlepšení jejich postavení ve společnosti. Patřil ke spoluorganizátorům prvního kongresu Mezinárodní unie Romů, který se konal v roce 1971 a během kterého představil důležitý program na záchranu romského etnika a jeho kultury.

V roce 1979 vedl dvanáct členů delegace západních a východních Romů do sídla OSN v New Yorku. Úspěšnost mise byla korunovaná ještě v tomtéž roce – OSN uznala Romy jako národ.

Za Jána Cibulu ocenění převzal jeho syn David Cibuľa, který v reakci pro Radiožurnál uvedl:

„Naše rodina je poctěna, že Ján Cibuľa byl pro Romy velmi důležitý. Po udělení čestného ocenění jsme opět přesvědčeni, že jeho práce a snaha o zlepšení postavení Romů ve společnosti nebyla marná.“

Mezinárodní přesah

Jako lékař působil Ján Cibuľa na Slovensku, v bývalé NDR a v letech 1960 až 1968 ve Švýcarsku. V hlavním městě Bernu pak vykonával praxi coby praktický lékař až do roku 2002.

„Odkaz mého otce je důležitý i pro mě osobně. Naučil jsem se být otevřený vůči jiným lidem, přijímat jiné menšiny a poslouchat romskou hudbu.“

Jako veřejně známý aktivista se často setkával s předními osobnostmi světového, politického a kulturního života. Za všechny vzpomeňme švédského premiéra Olofa Palmeho, francouzského prezidenta Jacquese Chiraca či Indíru Gándhíovou.

Na předávání ocenění zazněla i další podstatná informace:

„Jde o nejvýznamnější romskou osobnost 20. století nejen v evropském, ale i světovém měřítku.“

Problematika romského holokaustu

Mnoho času a úsilí Cibuľa věnoval problematice uznání holokaustu spáchaného nacisty na Romech během 2. světové války. Zasazoval se o jejich morální a finanční odškodnění, jako tomu bylo v případě genocidy Židů. Více David Cibuľa:

„Ján Cibuľa se vždy snažil zachovat a chránit romskou kulturu, nejvíce její hudební dědictví. Vystupoval proti diskriminaci a dal Romům hlas, který dnes zní v mnoha evropských zemích.“

Ján Cibuľa získal mnohá uznání. Nejvíce si vážil kulturního ocenění města Bern, které dostal v roce 1985. Po fyzikovi Albertovi Einsteinovi byl teprve druhým cizincem v dlouhé historii této ceny, který jí byl poctěn. V době ocenění dokonce ještě neměl ani švýcarské občanství.