Čeněk Růžička: O koncentráku v Letech jsem se dozvěděl až v roce 1997. Hrozně mi to vadilo
Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu, pochází ze starého romského rodu usazeného v českých zemích po několik staletí. Oba jeho rodiče byli v letech 1942 až 1943 internováni v táboře v Letech u Písku. Růžička bojoval za zrušení vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Je držitelem ceny Alice Garrigue Masaryk udělené velvyslancem Spojených států amerických.
Čtěte také
Pane Růžičko, jak jste žil před listopadem 1989?
„Každý Rom měl práci. Když to přišlo (revoluce), všichni jsme jásali.“
Říká se, že podnikat před rokem 1989 nešlo. Podnikali čeští Romové?
„Ale samozřejmě, že ano. I já jsem podnikal. Moje rodina provozovala stánkový prodej a já podnikal v kamenictví, protože jsem vyučený kameník. Stavěl jsem krby, hlavně pro zákazníky z Moravy. Tehdy fingovala tzv. přidružená výroba, já vedl jednu partu dělníků, táta druhou, mohli jsme zaměstnat libovolný počet lidí. Jen jsme nesměli podle zákona vlastnit výrobní prostředek.“
Po 17. listopadu se podnikání otevřelo každému.
„Protože jsem před rokem 1989 dělal trochu do starožitností, zařídil jsem si po revoluci povolení na podnikání v tomto oboru, což mě hrozně bavilo. Dělal jsem to asi 10 let, dobře mě to živilo. Teprve na konci roku 1997 jsem se dozvěděl o koncentráku v Letech a o prasečáku. Hrozně mi to vadilo. V roce 1998 jsme založili sdružení, později Výbor pro odškodnění romského holokaustu a já se tomu začal aktivně věnovat. Ve starožitnostech jsem ale příležitostně pokračoval, protože jsem měl velkou klientelu.“
Čtěte také
Když jste založil Výbor pro odškodnění romského holokaustu, neměl jste i nějaké politické ambice?
„Oslovila mne tenkrát Strana zelených s tím, jestli bych za ně nechtěl kandidovat. Vedl je ještě pan Liška, kterého si dodnes velmi vážím. Pár se nás dalo dohromady – Kováč, Tišer, Voráč a další. Zkoušeli jsme jít do voleb. Kandidoval jsem za Hradecký kraj, celý jsem ho objel, stálo mne to dost práce a nervů, ale ve volbách jsme neuspěli, protože Romové k volbám nechodí.“
Související
-
Host: Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu
Dvacet let seznamoval českou i zahraniční veřejnost s životem Romů v protektorátním táboře v Letech u Písku. Jaké má plány poté, co stát vepřín v Letech vykoupil?
-
Čeněk Růžička: Zákazy pro kočovné Romy platily i po válce
Přestože byli Romové, respektive cikáni za První republiky oficiálně uznáni za svébytnou národnostní menšinu a během sčítání lidu v roce 1921 byla romská národnost ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
