Čertova skalka a rozhledna Bára. To jsou dvě dominanty rekreační oblasti v lesích u Chrudimi
Dnes se vydáme k Čertově skále. Pravda - těch je v naší republice nepočítaně. My zamíříme na Chrudimsko do Pardubického kraje. Tam se na úpatí Železných hor, poblíž Slatiňan a obce Rabštejnská Lhota, nacházejí tak zvané rekreační lesy Podhůra. A právě u nich stojí netypická rozhledna jménem Bára a také zmíněná Čertova skalka.
Čertova skalka byla v dávné minulosti mohutným skaliskem. „Z velké křemencové skály, staré asi 390 milionů let, zbyl dnes skutečně už jen relikt,“ vysvětluje geolog Jan Doucek. „Skála byla totiž z větší části odtěžena. Kdysi tu fungoval kamenolom. Ten je dnes zarostlý, z vrchu Čertovy skalky je ale krásně vidět. V současné době lom slouží jako místo, kam se sváží inertní odpad, hlavně stavební suť.“
Skála nad Rabštejnskou Lhotou kdysi působila impozantně. „Byl to vlastně takový labyrint několika skal, společně s divokou vegetací mohly skály působit opravdu jako nějaké tajemné místo. To dalo vzniknout legendě o Čertově hrádku. A odtud pochází i název samotné skály,“ dodává Jan Doucek.
Na Čertovu skalku po laně
V posledním desetiletí vzniklo na Podhůře několik atraktivních míst pro návštěvníky. Například lesní tělocvična a hned vedle Čertovy skalky také lanový park. Ten menší je pro děti, větší, který vede i korunami stromů, pro zájemce od 12 let. Ti mohou z plošiny, která je umístěná vysoko na kmeni vysokého stromu na konci celého lezeckého okruhu, sjet lanovkou po kladce přímo na Čertovu skalku.
Návštěvníci areálu po skalce rádi šplhají, opatrnost je ale na místě. Zatímco z jedné strany totiž skála vypadá docela nevinně, její protilehlá část padá velmi strmě přímo do míst někdejšího lomu. V něm, přímo pod Čertovou skalkou, si návštěvníci mohou na veřejném ohništi opéct buřty, v sezóně pak mají k dispozici i dřevěný stánek s občerstvením.
Rozhledna Bára
Další dominantou Rekreačních lesů Podhůra je dřevěná, velmi netypická rozhledna Bára. Její předchůdkyni, Báru I. smetla v roce 2008 mohutná vichřice. Její špička dnes nedaleko současné rozhledny slouží jako lezecká stěna. Rozhledna Bára má nezvyklou konstrukci, kterou navrhl architekt Martin Rajniš. Je vyrobená z modřínového a dubového dřeva, které pochází z chrudimských městských lesů. Modřínová prkna jsou složena do tvaru jehlanu a mezi ně jsou vložené čtvercové prokládky vyrobené z latí.
Vyhlídková plošina se nachází v téměř 15 metrech, celková výška rozhledny je 25,7 metru. Bára je vidět už z dálky, a to i v noci. Věž totiž stojí v letištním koridoru, a proto na ní bliká signální světlo. Ve dne bílé, v noci červené. K Báře se dostanete pouze pěšky nebo na kole. Odstavné parkoviště se nachází přibližně 350 metrů od rozhledny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
