Češi podruhé
Včera jsem začal, na výzvu posluchače Petra Pánka, mluvit o pojmenování Čech, z něhož vznikla slova Čechy, český, Česko. Říkal jsem, že problémem, jak slovo Čech vlastně vzniklo, se začal zabývat Josef Dobrovský, po něm Josef Jungmann, pak Pavol Josef Šafařík, každý z nich měl jiný názor a ještě jiný názor měli ti, kteří o původu slova Čech psali v 90. letech 19. století.
Tehdy se soudilo, že by tu mohla být souvislost se slovem člověk, a to buď v jeho přeneseném významu čeledín, tedy příslušník rodu, čili čeledi, nebo v jeho významu původním. K tomu poznamenejme, že právě tohle je jeden z nejběžnějších způsobů vzniku pojmenování příslušníků různých národu: velmi často má původ ve slově člověk. Bádání a mudrování nad slovem Čech však pokračovalo dál, jazykovědec Václav Flajšhans v roce 1925 uveřejnil v časopise Naše řeč článek, v němž se přihlásil k dávnému výkladu Pavla Josefa Šafaříka, tedy že slovo Čech vzniklo ze slovesa ve významu čekat. A na rozdíl od svého předchůdce měl po ruce vysvětlení souvislosti Čechů a čekání. Češi na kolonizovaném území zakládali vojenské stanice, z nichž vládli. Jak dovysvětlil Flajšhansův následovník Ladislav Horák v článku v Naší řeči v roce 1961, "čech byl muž jsoucí na čekané (na stráži) čekatel".
Abych předal dál všechny výklady slova Čech, které znám, musím ještě dodat, že toto pojmenování se vysvětlovalo také z významu jinoch, protože ve slovinštině je pro jinocha a pro Čecha jedno slovo, které zní čeh, dále že se uvažovalo o německém zeche, pořadí, pořádek, člen spolku, takže Čech by prý znamenalo člen nějakého uspořádaného společenství. Podle článku Záviše Kalandry z roku 1940 staré čech rovná se suchý, takže slovem Čechy se nejprve označovala místa suchá, vyprahlá, takříkajíc stepního charakteru. Ani současnost problém původu slova Čech nevyřešila. V nejnovějším etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se sice za nepřijatelnější pokládá výklad ze základu čel-, který je ve slovech čeleď a člověk, jsou ale i současní badatelé, kteří mají mnoho argumentů pro výklad ze slova ve významu mladík, a to prý mladík s vlasy a vousy, a filozof Milan Machovec se ve své knížce Indoevropané v pravlasti přikláněl k původně Dobrovského teorii o čelnosti kmene Čechů, kteří se prý původně jmenovali Vltavici a pak byli, proto, že vyčnívali, že se stali hegemonem zdejších kmenů přejmenováni na Čechy.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
