Česká obezita a statistika
17. březen 2011
O české obezitě, jak si stojí Češi ve statistikách?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, Patriku, já jsem vám před čtrnácti dny slíbila, že vás taky někdy pustím ke slovo. Takže bych prosila, abyste dneska mluvil hlavně vy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Pochopili jste, že jsme se dnes sešli u dalšího dílu Hubněte zdravě. A dnes budeme řešit, já jsem to jednoduše nazval, českou obezitu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsem zvědavá, co kolem toho vyřešíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou spíš věci, které vycházejí ze statistik. A mě bude zajímat, co za tím je, jak z toho ven případně. Tak například vyšlo ze statistik, že v České republice je už víc lidí s nadváhou a obezitou než s tou ideální váhou či podváhou. A je to v poměru 55:45. V čem to je, nebo proč to takhle je, proč se zvětšuje, už nás je víc, nejsme normální tím, že jsme obézní?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Měli bychom ztloustnout, viďte, Patriku. Já bych zkusila říct takovou zajímavou věc z minulosti lidského rodu. Lidský rod je plně adaptován vzhledem ke své dlouhé historii, po kterou žil na Zemi, na hlad, na zimu, na intenzivní vyčerpávající pohyb a na různé typy infekčních a dalších stresorů ze svého okolí. Za to vůbec, za celou dobu vývoje lidského rodu vůbec nikdy se člověk nedostal do situace, kdy by se nepohyboval. Takové to, že by jako jezdil celé dny autem, že by jezdil výtahem, že by jezdil po jezdících schodech, že by jezdit tramvají a že by prostě nikdy člověk na této Zemi nezažil. To zažíváme v té nejhorší podobě zhruba od šedesátých let minulého století. To znamená nějakých dvě a půl generace vývoje lidského rodu, přičemž předpokládáme, že lidský rod se vyvíjel zhruba padesát tisíc generací. Čili to, že je takový obrovský nárůst obezity já přikládám naprostému katastrofálnímu nedostatku pohybu a to již od dětství.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je tím, že se také ale pohybuje na delší vzdálenosti. Prostě musíme se přepracovat jako lidstvo úplně někam jinam. Musíme si to uvědomit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ale víte co, já vám řeknu jednu věc. Když začaly vesmírné lety, tak vůbec nikdo nepočítal s tím, že tam kosmonauti budou sedět jak placky. Všichni jim okamžitě dělali nějaké tréninkové programy, aby jejich svalstvo nezakrnělo během toho vesmírného letu. To byli všechno vytrénovaní jedinci, kteří museli být odolní a celou tu dobu vesmírného letu pořád cvičili. Já vůbec nechápu, proč totéž nedělají lidé se sedavým zaměstnáním.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A nebo, když si chceme koupit auto, že bychom nejdřív museli podniknout nějaký takovýhle test lékařský a museli pod dohledem potom pravidelně se pohybovat, cvičit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by to super. A myslím si, že člověk, který má dostatek svalové hmoty, má i v pořádku reakce, má i menší výskyt únavy a takových těch mikrospánků než člověk, který vlastně je úplně netrénovaný a sedí celý ten jak pecka, akorát pravou nohou sem tam šlápne, levou nohou sem tam šlápne a rukou zařadí. On má velkou úroveň psychického stresu, ale fyzicky je v podstatě nevybaven už i k obyčejnému vyměnění kola.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Dál českou statistiku ohledně obezity rozebereme na Regionu hned po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, teď jsme také obézní, česky obézní, vycházíme ze statistik, které vyšly nedávno a s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou to komentujeme. Také vyšlo najevo, že ve třiceti prý přichází zlom, odkdy začínáme tloustnout. Proč ve třiceti, proč ne dřív nebo později?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vím já, já bych řekla, že ve třiceti se to projeví. Vemte si,že vlastně do těch třiceti, což je tak zhruba doba, kdy lidé už i dnes uzavírají manželství, zakládají rodinu ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je takové, jak se říká u mužů, že ztaťkovatí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dědkovatí, ztaťkovatí, ženy zase už za sebou mají nějaký ten porod, už jim přibyla starost o domácnost, takže mají méně, všichni mají méně času na procházky, na sport. Vemte si ještě za mého mládí, což tedy je, řekněme, před dvaceti lety, lidé korzovali. V sobotu a v neděli jste viděl korzující lidi, viděl jste děti hrající si venku. Copak něco takovýho vidíte teď? Ti lidé víc a víc seději u televize, víc a víc vydělávají peníze během velmi dlouhé doby vlastně strukturovaného času a prakticky se nehnou z domu, zpohodlněj. Řekla bych, že po třicítce už začínají se projevovat důsledky tohohle toho životního stylu. A po těch prvních těhotenstvích ty ženy vlastně během těhotenství, ony to nějak vnímají jako nějakou chorobu nebo co, velká řada žen má rizikové těhotenství, většinou právě proto, že jsou netrénované. To znamená, mají i svalstvo pánevního dna povolené, mohou mít poklesnou dělohu, mají špatné držení těla, mají spoustu stresů. To znamená, tohle všechno dohromady dělá z toho těhotenství vlastně šílenou věc. To nikdy nebývalo, žena odrodila a šla na pole. Žena těhotná normálně nosila mladší děti, normálně nosila zátěž a nepotrácely. Čili já bych řekla,že po té třicítce se jaksi dá do pohybu to všechno špatně, co jsem si nastřádali zhruba od té puberty. Vemte si, pokud jdete ze základní školy rovnou do nějakého učení, tak vám většinou skončí pravidelný tělocvik. Pokud jste ještě na gymnáziu, tak ho tam máte, ještě i na vysoké škole máte povinný tělocvik. Ale v podstatě jakmile vyjdete z toho školství, tak už vás nikdo nehoní jednou, dvakrát týdně si někde zaběhat aspoň na hodinu. A pokud vy to neděláte sám, tak začínáte tloustnout.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já se tedy bojím, že ta hranice se bude snižovat, když vidím, jak vypadá tělocvik dnes.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, ale to je zase záležitost úzkosti, úzkosti rodičů. A tudíž přenesené úzkosti učitelů. Děti už nemohou dělat ty rizikové věci jako šplhání, skákání přes kozu, já nevím, co všechno možného, protože se rodiče i učitelé bojí úrazů. Pokud tento trend bude pokračovat, to se můžeme dočkat toho, že možná za chvíli si tady budeme povídat v mých osmdesáti letech, že už to začíná od patnácti.
/ Písnička /
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsem si teda dovolila dost, myslet si, že tady vydrží mě posluchači poslouchat do mých osmdesáti. Kdoví, kde já budu, ale pokračujme dál, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokračujeme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a seriálem Hubněte zdravě. A probíráme se statistikou ohledně české obezity. To, že přebírají všichni a sportovci méně, to je celkem logické, to asi nemusíme tolik rozebírat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych to rozebírala.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Sportovci méně, protože jsou zvyklí na ten pohyb, nějak vyrůstají v tom už odmala.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ale vy jste zapomněl, Patriku, na jednu drobnost. Na váze sportovci, na váze, my se nebavíme o objemech, my se bavíme o váze, na váze někteří sportovci přibývají víc než hubeňouři, kteří sedí u televize. Představte si takového vzpěrače,takového hokejistu, takového člověka v intenzivním tréninku třeba na pětiboj. To jsou lidé, kteří přibírají aktivní svalovou hmotu. A kilo svalů a kilo tuku váží stejně, vypadá jinak a máte jinou funkci. To znamená, že tito lidé, vždyť si vemte, kolik máme zase na druhé straně kromě obézních dětí, kolik máme těch nepřiměřeně vychrtlých, hubených, vysokých s lámavými kostmi. Jejich hmotnost je zase nepřiměřeně nízká. Čili já bych řekla, že někteří sportovci přibývají víc, mohou mít body mass index klidně 29, protože mají větší hmotnost a jejich kostra rostla do šířky. A přitom jsou to zdraví, říká se tomu fit fat, jsou to zdraví a v pořádku lidé. Čili je klidně možné, že v té populaci je taky započtena část kulturistů, jejichž hmotnost klidně může být sto kilo a je to všechno ve svalové hmotě. Ale jejich body mass je vyšší. Takže možná i to, že někteří, zejména muži, zase nepřiměřeně sportují a zatěžují vlastně i svůj kardiovaskulární i pohybový systém nabíráním toho aerobního velikého svalstva, může být také jedna z příčin. Bude to asi menšina, ale může to tak taky být.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tři čtvrtiny mužů a padesát procent žen nevnímají svoji nadváhu jako problém.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady zrovna se bavíme o těch kulturistech. Rozhodně stokilový osvalený namakaný kulturista nebude vnímat svou váhu jako problém. To se jistě domluvíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale nemáme tři čtvrtiny populace kulturistů.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A potom ženy, potom ženy, které mají velikost prsou třeba tři, čtyři, pětky, jistě svou hmotnost nemusí taky vnímat jako problém. Takže ono vždycky, já, když slyším tato obecná tvrzení, tak bych potřebovala vidět, kdo mluví. To znamená, já bych potřebovala vidět toho chlapa, který to nevnímá jako problém. Samozřejmě trošku si děláme legraci, protože si dovedu představit, že velká řada pivařů s takovými teda fešáckou, zachlapskou, kdo to zpívá, Mládek, že chlapa dělají brejle, pleš a břicho, že jo. To znamená, že je klidně možné, že toto je část těch lidí. Další část žen považuje svou nadváhu, já bych myslela, že obezitu asi ne, ale nadváhu za atraktivní pro muže. Takovej ten velkej zadeček, takový ty polštářky na různých těch místech. Však někteří muži jim to taky říkají. Takže možná toto je ta část populace, která to za problém nepovažuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale problém to pro ni může být.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může, samozřejmě. Myslím si, že to, že něco začíná být problém, se projeví, že začneme mít obtíže. Například dušnost do schodů, bolest kloubů, bolest v zádech, já nevím, infarkty, to už je asi příliš, ale bolest na hrudi, to už může začít signalizovat nějaký problém. Samozřejmě další věci se projeví v laboratorních výsledcích. Čili změny aterogenního indexu, změny hladiny cholesterolu, změny hladiny cukru, změny třeba jaterních testů. To už je evidentní problém. Pořád existuje část lidí, která ani při těchto varujících příznacích neudělá změnu. Bohužel.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě pár výsledků ze statistik ohledně české obezity probereme dnes na Regionu v seriálu Hubněte zdravě. Odpovídat a vysvětlovat bude doktorka Kateřina Cajthamlová. Zaujalo mě, že polovina žen se pokoušela zhubnout víc jak jednou. A nejčastěji mezi pětačtyřicátým a šedesátým rokem.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ze svý zkušenosti řekla, že tento výzkum úplně nemusí být přesný. Já bych řekla, že mezi pětačtyřicátým až šedesátým rokem se ty ženy obrátily na obezitologa. Podle mých zkušeností jednak teda z pořadu, jak z ordinace, hubnutí, když lidé začnou hovořit o tom, kdy s tím začali, se docela často datují už od puberty. To znamená tam, kde těm dívkám se začíná měnit postava na ženskou, část z nich to neunese a začne držet nějaké drastické diety. Další věc, ta doba vysazení sportu kolem osmnáctého roku věku velmi často vede k tomu, že ty dívky se začínají zakulacovat způsobem, který se jim nelíbí a začnou s tím něco dělat. Pravda je, že ony to nepovažujou za dietu, ony to považujou za to, že prostě chtěla zhubnout. Není to vlastně orientace na dietu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dělají si to podhoubí, co se projeví v tom pětačtyřicátém roce, pak už na to nejsou schopny samy nějak zareagovat a jdou k tomu obezitologovi. A pak je to pro ně problém.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jdou a on si je dá do statistiky. Takže já bych řekla, že ta statistika podchycuje spíš tu populaci, která chodí k lékaři, což obecně je populace, která se o své zdraví stará trošku víc než ten zbytek. Ale je velká spousta lidí, kteří se vůbec k obezitologům nedostanou. Sbírají rady po Internetu, chodí na různé chatty, ptají se kamarádky, protože k těm odborníkům se opravdu dostává menšina. A tato populace z mého pohledu je nejohroženější.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě poslední statistika, problémy s obezitou prý mají především lidé z venkova.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já se nedivím. Na venkově je velmi častý, za prvé tam jsou tři věci časté. První, život na venkově nenabízí tolik společenského vyžití. Bohužel už je dávno pryč ta doba, kdy byly venkovské tancovačky, dávno pryč ta doba, kdy každý na venkově měl nějaký záhumenek, kde si něco pěstoval. Lidé na venkově jsou pohodlnější. Je tam i taková ta určitá relaxovanost k tomu, jak vypadám. To znamená, velmi často ti lidé nosí volný nějaký trika, tepláky, nějaké takové ty zvláštní květované voblečky, prostě je to tam normální. To znamená, v tomto oblečení to, že je ten člověk obézní nebo má nadváhu, příliš není vidět. Ti mladí, kteří už trošku víc třeba dojíždějí do města, tak zase když se vrátí na tu vesnici, tak tam nemaj fitko, nemaj tam vlastně žádnou možnost, kde by mohli jako s někým cvičit. A ten problém, který je ve městech, že ty děti nechodí ven, ale sedí většinou u televize, ten je na vesnici stejný. Čili já si myslím, že ten rozdíl je způsoben právě tím menším společenským tlakem na vesnici, aby lidé byli štíhlí. A tím, že je méně příležitostí, kde si najít nějakou anonymní nejraději poradenskou nebo trenérskou osobu, která by toho člověka vlastně k tomu zdravému sportování vedla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak doufejme, že tyhle statistiky, které jsme dnes okomentovali, se pokusíme třeba trochu změnit tím, že budeme dál vysílat další díly toho seriálu Hubněte zdravě.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vidíte, my nic nezměníme. To změní naši posluchači tím, že se zaposlouchají a řeknou si, jo, tohle dělají lidé na druhé straně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak držíme vám palce a pro dnešek se loučí hlásná trouba Patrik Rozehnal.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A hlásná trouba Kateřina Cajthamlová a přeji vám, hubněte zdravě.
--------------------
Tak, Patriku, já jsem vám před čtrnácti dny slíbila, že vás taky někdy pustím ke slovo. Takže bych prosila, abyste dneska mluvil hlavně vy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Pochopili jste, že jsme se dnes sešli u dalšího dílu Hubněte zdravě. A dnes budeme řešit, já jsem to jednoduše nazval, českou obezitu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsem zvědavá, co kolem toho vyřešíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou spíš věci, které vycházejí ze statistik. A mě bude zajímat, co za tím je, jak z toho ven případně. Tak například vyšlo ze statistik, že v České republice je už víc lidí s nadváhou a obezitou než s tou ideální váhou či podváhou. A je to v poměru 55:45. V čem to je, nebo proč to takhle je, proč se zvětšuje, už nás je víc, nejsme normální tím, že jsme obézní?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Měli bychom ztloustnout, viďte, Patriku. Já bych zkusila říct takovou zajímavou věc z minulosti lidského rodu. Lidský rod je plně adaptován vzhledem ke své dlouhé historii, po kterou žil na Zemi, na hlad, na zimu, na intenzivní vyčerpávající pohyb a na různé typy infekčních a dalších stresorů ze svého okolí. Za to vůbec, za celou dobu vývoje lidského rodu vůbec nikdy se člověk nedostal do situace, kdy by se nepohyboval. Takové to, že by jako jezdil celé dny autem, že by jezdil výtahem, že by jezdil po jezdících schodech, že by jezdit tramvají a že by prostě nikdy člověk na této Zemi nezažil. To zažíváme v té nejhorší podobě zhruba od šedesátých let minulého století. To znamená nějakých dvě a půl generace vývoje lidského rodu, přičemž předpokládáme, že lidský rod se vyvíjel zhruba padesát tisíc generací. Čili to, že je takový obrovský nárůst obezity já přikládám naprostému katastrofálnímu nedostatku pohybu a to již od dětství.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je tím, že se také ale pohybuje na delší vzdálenosti. Prostě musíme se přepracovat jako lidstvo úplně někam jinam. Musíme si to uvědomit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ale víte co, já vám řeknu jednu věc. Když začaly vesmírné lety, tak vůbec nikdo nepočítal s tím, že tam kosmonauti budou sedět jak placky. Všichni jim okamžitě dělali nějaké tréninkové programy, aby jejich svalstvo nezakrnělo během toho vesmírného letu. To byli všechno vytrénovaní jedinci, kteří museli být odolní a celou tu dobu vesmírného letu pořád cvičili. Já vůbec nechápu, proč totéž nedělají lidé se sedavým zaměstnáním.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A nebo, když si chceme koupit auto, že bychom nejdřív museli podniknout nějaký takovýhle test lékařský a museli pod dohledem potom pravidelně se pohybovat, cvičit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by to super. A myslím si, že člověk, který má dostatek svalové hmoty, má i v pořádku reakce, má i menší výskyt únavy a takových těch mikrospánků než člověk, který vlastně je úplně netrénovaný a sedí celý ten jak pecka, akorát pravou nohou sem tam šlápne, levou nohou sem tam šlápne a rukou zařadí. On má velkou úroveň psychického stresu, ale fyzicky je v podstatě nevybaven už i k obyčejnému vyměnění kola.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Dál českou statistiku ohledně obezity rozebereme na Regionu hned po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, teď jsme také obézní, česky obézní, vycházíme ze statistik, které vyšly nedávno a s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou to komentujeme. Také vyšlo najevo, že ve třiceti prý přichází zlom, odkdy začínáme tloustnout. Proč ve třiceti, proč ne dřív nebo později?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vím já, já bych řekla, že ve třiceti se to projeví. Vemte si,že vlastně do těch třiceti, což je tak zhruba doba, kdy lidé už i dnes uzavírají manželství, zakládají rodinu ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je takové, jak se říká u mužů, že ztaťkovatí.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dědkovatí, ztaťkovatí, ženy zase už za sebou mají nějaký ten porod, už jim přibyla starost o domácnost, takže mají méně, všichni mají méně času na procházky, na sport. Vemte si ještě za mého mládí, což tedy je, řekněme, před dvaceti lety, lidé korzovali. V sobotu a v neděli jste viděl korzující lidi, viděl jste děti hrající si venku. Copak něco takovýho vidíte teď? Ti lidé víc a víc seději u televize, víc a víc vydělávají peníze během velmi dlouhé doby vlastně strukturovaného času a prakticky se nehnou z domu, zpohodlněj. Řekla bych, že po třicítce už začínají se projevovat důsledky tohohle toho životního stylu. A po těch prvních těhotenstvích ty ženy vlastně během těhotenství, ony to nějak vnímají jako nějakou chorobu nebo co, velká řada žen má rizikové těhotenství, většinou právě proto, že jsou netrénované. To znamená, mají i svalstvo pánevního dna povolené, mohou mít poklesnou dělohu, mají špatné držení těla, mají spoustu stresů. To znamená, tohle všechno dohromady dělá z toho těhotenství vlastně šílenou věc. To nikdy nebývalo, žena odrodila a šla na pole. Žena těhotná normálně nosila mladší děti, normálně nosila zátěž a nepotrácely. Čili já bych řekla,že po té třicítce se jaksi dá do pohybu to všechno špatně, co jsem si nastřádali zhruba od té puberty. Vemte si, pokud jdete ze základní školy rovnou do nějakého učení, tak vám většinou skončí pravidelný tělocvik. Pokud jste ještě na gymnáziu, tak ho tam máte, ještě i na vysoké škole máte povinný tělocvik. Ale v podstatě jakmile vyjdete z toho školství, tak už vás nikdo nehoní jednou, dvakrát týdně si někde zaběhat aspoň na hodinu. A pokud vy to neděláte sám, tak začínáte tloustnout.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já se tedy bojím, že ta hranice se bude snižovat, když vidím, jak vypadá tělocvik dnes.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, ale to je zase záležitost úzkosti, úzkosti rodičů. A tudíž přenesené úzkosti učitelů. Děti už nemohou dělat ty rizikové věci jako šplhání, skákání přes kozu, já nevím, co všechno možného, protože se rodiče i učitelé bojí úrazů. Pokud tento trend bude pokračovat, to se můžeme dočkat toho, že možná za chvíli si tady budeme povídat v mých osmdesáti letech, že už to začíná od patnácti.
/ Písnička /
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsem si teda dovolila dost, myslet si, že tady vydrží mě posluchači poslouchat do mých osmdesáti. Kdoví, kde já budu, ale pokračujme dál, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pokračujeme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a seriálem Hubněte zdravě. A probíráme se statistikou ohledně české obezity. To, že přebírají všichni a sportovci méně, to je celkem logické, to asi nemusíme tolik rozebírat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych to rozebírala.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Sportovci méně, protože jsou zvyklí na ten pohyb, nějak vyrůstají v tom už odmala.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ale vy jste zapomněl, Patriku, na jednu drobnost. Na váze sportovci, na váze, my se nebavíme o objemech, my se bavíme o váze, na váze někteří sportovci přibývají víc než hubeňouři, kteří sedí u televize. Představte si takového vzpěrače,takového hokejistu, takového člověka v intenzivním tréninku třeba na pětiboj. To jsou lidé, kteří přibírají aktivní svalovou hmotu. A kilo svalů a kilo tuku váží stejně, vypadá jinak a máte jinou funkci. To znamená, že tito lidé, vždyť si vemte, kolik máme zase na druhé straně kromě obézních dětí, kolik máme těch nepřiměřeně vychrtlých, hubených, vysokých s lámavými kostmi. Jejich hmotnost je zase nepřiměřeně nízká. Čili já bych řekla, že někteří sportovci přibývají víc, mohou mít body mass index klidně 29, protože mají větší hmotnost a jejich kostra rostla do šířky. A přitom jsou to zdraví, říká se tomu fit fat, jsou to zdraví a v pořádku lidé. Čili je klidně možné, že v té populaci je taky započtena část kulturistů, jejichž hmotnost klidně může být sto kilo a je to všechno ve svalové hmotě. Ale jejich body mass je vyšší. Takže možná i to, že někteří, zejména muži, zase nepřiměřeně sportují a zatěžují vlastně i svůj kardiovaskulární i pohybový systém nabíráním toho aerobního velikého svalstva, může být také jedna z příčin. Bude to asi menšina, ale může to tak taky být.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tři čtvrtiny mužů a padesát procent žen nevnímají svoji nadváhu jako problém.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady zrovna se bavíme o těch kulturistech. Rozhodně stokilový osvalený namakaný kulturista nebude vnímat svou váhu jako problém. To se jistě domluvíme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale nemáme tři čtvrtiny populace kulturistů.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A potom ženy, potom ženy, které mají velikost prsou třeba tři, čtyři, pětky, jistě svou hmotnost nemusí taky vnímat jako problém. Takže ono vždycky, já, když slyším tato obecná tvrzení, tak bych potřebovala vidět, kdo mluví. To znamená, já bych potřebovala vidět toho chlapa, který to nevnímá jako problém. Samozřejmě trošku si děláme legraci, protože si dovedu představit, že velká řada pivařů s takovými teda fešáckou, zachlapskou, kdo to zpívá, Mládek, že chlapa dělají brejle, pleš a břicho, že jo. To znamená, že je klidně možné, že toto je část těch lidí. Další část žen považuje svou nadváhu, já bych myslela, že obezitu asi ne, ale nadváhu za atraktivní pro muže. Takovej ten velkej zadeček, takový ty polštářky na různých těch místech. Však někteří muži jim to taky říkají. Takže možná toto je ta část populace, která to za problém nepovažuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale problém to pro ni může být.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může, samozřejmě. Myslím si, že to, že něco začíná být problém, se projeví, že začneme mít obtíže. Například dušnost do schodů, bolest kloubů, bolest v zádech, já nevím, infarkty, to už je asi příliš, ale bolest na hrudi, to už může začít signalizovat nějaký problém. Samozřejmě další věci se projeví v laboratorních výsledcích. Čili změny aterogenního indexu, změny hladiny cholesterolu, změny hladiny cukru, změny třeba jaterních testů. To už je evidentní problém. Pořád existuje část lidí, která ani při těchto varujících příznacích neudělá změnu. Bohužel.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě pár výsledků ze statistik ohledně české obezity probereme dnes na Regionu v seriálu Hubněte zdravě. Odpovídat a vysvětlovat bude doktorka Kateřina Cajthamlová. Zaujalo mě, že polovina žen se pokoušela zhubnout víc jak jednou. A nejčastěji mezi pětačtyřicátým a šedesátým rokem.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ze svý zkušenosti řekla, že tento výzkum úplně nemusí být přesný. Já bych řekla, že mezi pětačtyřicátým až šedesátým rokem se ty ženy obrátily na obezitologa. Podle mých zkušeností jednak teda z pořadu, jak z ordinace, hubnutí, když lidé začnou hovořit o tom, kdy s tím začali, se docela často datují už od puberty. To znamená tam, kde těm dívkám se začíná měnit postava na ženskou, část z nich to neunese a začne držet nějaké drastické diety. Další věc, ta doba vysazení sportu kolem osmnáctého roku věku velmi často vede k tomu, že ty dívky se začínají zakulacovat způsobem, který se jim nelíbí a začnou s tím něco dělat. Pravda je, že ony to nepovažujou za dietu, ony to považujou za to, že prostě chtěla zhubnout. Není to vlastně orientace na dietu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dělají si to podhoubí, co se projeví v tom pětačtyřicátém roce, pak už na to nejsou schopny samy nějak zareagovat a jdou k tomu obezitologovi. A pak je to pro ně problém.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jdou a on si je dá do statistiky. Takže já bych řekla, že ta statistika podchycuje spíš tu populaci, která chodí k lékaři, což obecně je populace, která se o své zdraví stará trošku víc než ten zbytek. Ale je velká spousta lidí, kteří se vůbec k obezitologům nedostanou. Sbírají rady po Internetu, chodí na různé chatty, ptají se kamarádky, protože k těm odborníkům se opravdu dostává menšina. A tato populace z mého pohledu je nejohroženější.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě poslední statistika, problémy s obezitou prý mají především lidé z venkova.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já se nedivím. Na venkově je velmi častý, za prvé tam jsou tři věci časté. První, život na venkově nenabízí tolik společenského vyžití. Bohužel už je dávno pryč ta doba, kdy byly venkovské tancovačky, dávno pryč ta doba, kdy každý na venkově měl nějaký záhumenek, kde si něco pěstoval. Lidé na venkově jsou pohodlnější. Je tam i taková ta určitá relaxovanost k tomu, jak vypadám. To znamená, velmi často ti lidé nosí volný nějaký trika, tepláky, nějaké takové ty zvláštní květované voblečky, prostě je to tam normální. To znamená, v tomto oblečení to, že je ten člověk obézní nebo má nadváhu, příliš není vidět. Ti mladí, kteří už trošku víc třeba dojíždějí do města, tak zase když se vrátí na tu vesnici, tak tam nemaj fitko, nemaj tam vlastně žádnou možnost, kde by mohli jako s někým cvičit. A ten problém, který je ve městech, že ty děti nechodí ven, ale sedí většinou u televize, ten je na vesnici stejný. Čili já si myslím, že ten rozdíl je způsoben právě tím menším společenským tlakem na vesnici, aby lidé byli štíhlí. A tím, že je méně příležitostí, kde si najít nějakou anonymní nejraději poradenskou nebo trenérskou osobu, která by toho člověka vlastně k tomu zdravému sportování vedla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak doufejme, že tyhle statistiky, které jsme dnes okomentovali, se pokusíme třeba trochu změnit tím, že budeme dál vysílat další díly toho seriálu Hubněte zdravě.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vidíte, my nic nezměníme. To změní naši posluchači tím, že se zaposlouchají a řeknou si, jo, tohle dělají lidé na druhé straně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak držíme vám palce a pro dnešek se loučí hlásná trouba Patrik Rozehnal.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A hlásná trouba Kateřina Cajthamlová a přeji vám, hubněte zdravě.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
